Jan Fingerland: Afroameričané se mračí na Bidena
Kdo chce být v Americe prezidentem, nesmí ztratit žádnou z důležitých skupin a žádný z kolísavých států, které nemá žádná strana jisté. Příkladem může být stát Georgia a jeho afroamerické voličstvo, které se podle některých názorů odklání od Joea Bidena.
Čtěte také
Před pár dny proběhly v Georgii primárky a logicky tam u republikánů vyhrál Trump a u demokratů Biden, nikdo jiný už ve hře není. Jenže podle průzkumů, pokud by se právě teď v Georgii konaly volby, vyhrál by tam Trump o tři procenta a získal by veškeré tamní volitelské hlasy.
To je pro Bidena a jeho příznivce varovné, vždyť minule Georgii získal on, i proto, že v tomto státu tvoří Afroameričané asi třetinu voličstva, a právě tento segment vždy většinově volil demokraty – a v případě Bidena to bylo ještě patrnější. Jenže v politice nic neplatí navždy.
Ano, totiž trochu
Nadále se demokraté i Biden mohou spolehnout na to, že většina černošských voličů podpoří demokratického kandidáta, tak je tomu po celé generace, ale trend je jasný. Nyní je to 63 procent, při minulých volbách to bylo 86 procent.
Čtěte také
Skutečnosti, že Biden byl kdysi Obamovým viceprezidentem a že černí Američané mají k republikánům odtažitý vztah, už nejsou zárukou ničeho.
Ve výzkumech asi pětina afroamerických voličů tvrdí, že by nejraději podpořili nějakého třetího kandidáta, pro Bidena je nemenším nebezpečím už jen varianta, že se prostě jen nedostaví k volbám. Existuje dokonce i trend, že černí muži do nějaké míry slyší na trumpovský obraz světa – u černých žen má Trump nadále zcela minimální podporu.
Proč Biden ztrácí černošské voliče? Důvodů je několik. Tím hlavním je zklamání, Afroameričané se domnívají, že pro ně Bidenova administrativa ani demokratičtí kongresmani za tři roky nic neudělali.
Zklamaní beneficienti
Čtěte také
Nejčastěji zmiňují ekonomické potíže, dostupnost zdravotní péče a také nedostatečně rychlé odstraňování zbytků diskriminace, jak se projevuje třeba i při organizaci voleb a vedení volebních obvodů.
Mluví se o nárůstu bělošského nacionalismu a jeho násilných projevech. Některým vadí i Bidenova podpora Izraele, ještě častěji zmiňují skutečnost, že pro podporu Ukrajiny Biden našel prostředky, které před tím pro reformy žádané Afroameričany nebyly dostupné – tak alespoň vidí situaci kritické hlasy.
Lidé kolem Bidena jsou roztrpčeni, poukazují na velké pokroky v řadě oblastí, jako je rekordně malá nezaměstnanost Afroameričanů, systematická podpora tradičně černošských vysokých škol a afroamerických drobných podnikatelů, opatření, které snížilo chudobu v afroamerických rodinách s dětmi a podobně. Dotázaní voliči tvrdí, že o těchto zákonech a změnách nemají tušení.
Vzniká otázka, zda si takoví voliči zaslouží svou vládu. Nebo vláda takové voliče? Ale žerty stranou, právě Afroameričané mohou rozhodnout, kdo stane v čele světové supervelmoci.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
