Jan Bednář: Prezident Zeman navštívil památník masakru v čínském Nankingu

16. květen 2017
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jan Bednář

Český prezident se stal jedním z prvních světových státníků, kteří památník v Nankingu navštívili. Není to obvyklý krok zahraničních návštěvníků Číny, zejména na úrovni nejvyšších představitelů států a to z mnoha důvodů.

Především proto, že tento masakr a jeho připomínání je dosud velmi citlivým neuralgickým bodem ve vztazích mezi Čínou a Japonskem. K masakru v Nankingu došlo během několika týdnů na konci roku 1937, během tzv. druhé čínsko-japonské války.

Ta vypukla v červenci téhož roku, když imperiální Japonsko napadlo Čínu a proti sobě bojovala relativně lépe vyzbrojená, ale méně početná japonská císařská armáda a mnohem početnější, avšak hůře vyzbrojená a hůře vycvičená armáda Kuomingtangu spolu s partyzány z řad čínských komunistů.

Nanking měl před válkou asi milion obyvatel a byl v té době dokonce (od roku 1928) hlavním městem Číny. Po dobytí Nankingu 13. prosince 1937 Japonci popravovali hromadně čínské válečné zajatce a nejen to, masakrovali i civilisty, znásilňovali ženy a mučili desetitisíce lidí.

Byl to nepochybně jeden z nejodpornějších masakrů v lidských dějinách, i když se dodnes najdou „popírači“ válečných zločinů, kteří tvrdí, že se nikdy nic takového nestalo, nebo že údajný počet obětí masakru je přemrštěný.

Prezident Miloš Zeman v čínském městě Nanking navštívil památník takzvaného nankingského masakru

Podpora Číny proti Japonsku?

Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny na Dálném Východě, který po 2. světové válce zřídili v Japonsku Američané a jejich spojenci, odhadl počet obětí masakru v Nankingu na 260 tisíc, sami Číňané dnes uvádějí 300 tisíc, ale přesně se to vyčíslit nedá.

V každém případě se jedná o masakr srovnatelný s genocidou a vražděním početných skupin obyvatel za obou světových válek či jiných válečných konfliktů.

A jako každý masakr a podobné krvavé násilnosti v dějinách, vyvolává Nanking trvale velmi silné emoce a bez přehánění můžeme říci, že dodnes naprosto zásadně poškozuje vztahy mezi Japonskem a Čínou.

Prezident Miloš Zeman v čínském městě Nanking navštívil památník takzvaného nankingského masakru

Přestože Japonsko, okupované po skončení 2. světové války americkou armádou, má za sebou už více než sedm desetiletí mírového vývoje, v očích Číny dodnes nepředstavuje důvěryhodného partnera.

Podobné pocity mohou mít obyvatelé Bosny po masakru ve Srebrenici, kde za války v bývalé Jugoslávii Srbové povraždili několik tisíc muslimským mužů a podobné pocity mají i Češi po masakru v Lidicích v roce 1942.

Památník v Nankingu byl zřízen teprve v roce 1985, skoro půl století po tamních tragických událostech. Lze jen doufat, že gesto českého prezidenta Zemana nebude vykládáno na Dálném Východě jako jednostranná podpora Číny proti Japonsku, ale skutečně jen jako uctění památky obětí. Tento motiv bude muset česká diplomacie nyní hodně hlasitě zdůrazňovat.

autor: Jan Bednář
Spustit audio