Jakub Janda

O víkendu ještě naši novou sportovní hvězdu podporovali v hledišti především Poláci, kteří přijeli do Harrachova s Adamem Malyszem. Úspěchy tohoto Poláka nesmírně zpopularizovaly skoky na lyžích u našich sousedů. Malysz je národním hrdinou, a jestliže jeho publikum vzalo našeho skokana za svého, stojí to za pozornost. Ještě je totiž v živé paměti, jak před dvěma lety při mistrovství světa polští fanoušci jiného Malyszova konkurenta, Němce Svena Hannawalda, zasypali sněhovými koulemi, a dokonce i láhvemi od piva. Takové vášně zřejmě náš Jakub Janda nikdy nevyvolá. Z rozhovorů, které poskytuje médiím, je hned zkraje jasné, že se nejedná o showmana, jaký se například vyklubal z našeho akrobatického skokana na lyžích Aleše Valenty. Janda odpovídá holými větami, věcně, téměř bez emocí, je-li tázán na taktiku, lakonicky řekne, že se snaží o dobrý skok.

Dobré skoky ho v prvních šesti závodech světového poháru vynesly na druhé místo průběžného pořadí a už nyní je jasné, že se přenosy skoků na lyžích u nás v příštích měsících stanou z tradiční hezké podívané nervy drásajícím dramatem. Vůbec k tomu není potřebné, aby sportovec, ke kterému se upírá pozornost národa, dával sebevědomá prohlášení, jako třeba před časem naše mladičká tenistka po vyhraném turnaji. Přístup Jakuba Jandy k médiím je naprosto v pořádku. Drží si novináře od těla, a tak má snad šanci, že na případná vítězství ve skocích na lyžích nedoplatí zájmem bulváru. Má, zdá se, na to, neskončit jako celebrita.