Jaké důsledky bude mít deficit, který schválila sněmovna

31. říjen 2006

Když se člověk ocitne na šikmé ploše, tak ho příliš nepřekvapí žádný krok, který vede směrem dolů. Předem s tím počítá a často si ani nepřipouští, že to může být cesta, na jejímž konci čeká katastrofa.

Zmíněná metafora zřejmě není úplně přesná, když se použije na stav českých veřejných financí, ale to co se děje s rozpočtem je obtížné něčemu přirovnat.

Ve čtvrtek tedy sněmovna odhlasovala, že státní rozpočet na rok 2007 bude mít schodek 91 miliard korun. Nejsou to ovšem všechny dluhy, které stát nadělá. Část z nich bude uhrazena privatizací, zadlužit se mohou také další veřejné rozpočty, například obce či mimorozpočtové fondy. Minimální schodek podle evropských kritérií tedy bude činit 3,8 desetin procenta hrubého domácího produktu, což je částka vyšší, než 120 miliard korun.

Hlasování o schodku bylo tedy oním očekávaným krokem po šikmé ploše. Všichni připouštějí, že takový postup je ještě nejmenším zlem. Výdaje rozpočtu zvýšili poslanci v rauši předvolebních slibů o desítky miliard. Navíc od voleb neexistuje vláda, která by měla důvěru sněmovny a tedy se snažit nešťastné zákony nějak napravit. Nic jiného se prostě nedalo dělat.

Když je tedy Česká republika a její rozpočet o krok dál nesprávným směrem, je třeba se zajímat, jaký může být další krok na šikmé ploše. V této chvíli je těžké předvídat, ovšem experti zatím nepočítají s tím, že Česká národní banka kvůli rostoucímu dluhu znovu zvýší úrokové sazby a zdraží tak občanům a podnikatelům všechny úvěry.

Deficit do čtyř procent hrubého domácího produktu by také nemusel snížit rating České republiky u mezinárodních agentur. Pokud by ho snížily, znamenalo by to, že Češi budou platit za svůj státní dluh vyšší úroky. Řada expertů předpovídá, že deficit nakonec čtyři procenta překročí, dokud se tak ale nestane, nic bezprostředně nehrozí.

Existuje však třetí hrozba, která se může naplnit. Řečeno opět s použitím metafory, vývoj veřejných financí sleduje se znepokojením Evropská komise. Česká republika se jí před třemi lety v konvergenčním programu zavázala, že bude svůj rozpočtový deficit postupně snižovat, aby se vešel do jednoho z Maastrichtských kritérií, tedy do třech procent HDP. V roce 2007 by neměl schodek překročit 3,3 procenta.

Závazek nesplníme, Evropská komise tedy může zasáhnout. Jen je velice obtížné zjistit, jak zasáhne.

Ve skutečnosti to nikdo ani neví, přesto z dohod České republiky a Evropské komise leccos vyplývá. Není ani tak důležitý konvergenční program. Pokud ho nedodržíme, přijetí eura se zdrží - s tím ale všichni už stejně počítají.

Podstatné je, že Česká republika uzavřela konvergenční program během procedury o nadměrném schodku. Tuto proceduru vede komise se všemi státy, které mají schodek přes ona maastrichtská tři procenta. Pokud v rámci této procedury nedodrží nějaká země sliby, tak na to může komise nějak reagovat. Podle evropských právních předpisů dá zmíněné zemi doporučení, jak schodek snížit a takové doporučení je třeba do půl roku uskutečnit. To se právě děje v Maďarsku, které má veřejné finance v ještě horším stavu než Česko.

Pokud dotčená země doporučení nesplní, může komise zastavit pomoc z Fondu solidarity. Tím by Česko přišlo v příštích letech o stovky miliard korun. Pokud bychom tedy chtěli mít představu o katastrofě, která nás čeká na konci šikmé plochy, zastavení sociální pomoci z Brusely by patřilo k jejím nejdůležitějším součástem.

V této chvíli však není jisté, kdy Evropská komise své doporučení vydá. Teoreticky je to možné už v prosinci, až pražské ministerstvo financí předá do Bruselu zprávu o plnění konvergenčního programu. Může to však být i později. Třeba na jaře při pravidelném hodnocení stavu veřejných rozpočtů. Anebo také až ve chvíli, kdy bude mít Česko regulérní vládu. Byla by to přece jen zbytečná práce dávat doporučení slabé vládě, která nic nemůže splnit.

Nějaké vážné problémy ovšem mohou nastat mnohem dříve. Aby nebylo metafor málo, český rozpočet v této chvíli připomíná sud prachu, kde se mohou objevit nečekané desítky miliard, nebo kde naopak mohou desítky miliard chybět. Naposledy se ukázalo, že chybí, když Český statistický úřad před měsícem zjistil, že schodek v roce 2005 nebyl 2,6 procenta HDP ale 3,5 procenta. Někde se najednou ztratilo třicet miliard. Naopak všechny potěšilo, když nebylo nutné do deficitu započítat patnáct miliard, které měly být na zvláštním účtu uloženy na výplatu penzí. Vláda zhruba po měsíci hledání tyto peníze skutečně objevila. Může se tedy například stát, že schodek za letošní rok také bude o pár promile vyšší, než připouští konvergenční program. V tomto směru je možné leccos.

Po odhlasování deficitního rozpočtu bychom se však měli připravit, že nějaké doporučení z Bruselu v každém případě co nevidět přijde.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Petr Holub
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu