Jaká je budoucnost resortních výzkumných ústavů?
Vláda je chce buď zrušit nebo je spojit s univerzitami, aby pracovaly efektivněji a nedotovaly se zbytečně. Jenže za touhle iniciativou je tuhý boj o pozemky resortních výzkumných ústavů, které jsou stále lukrativní a i přesto, že v novele o výzkumu bude jasně řečeno, že se nemá prodávat soukromým investorům, už dnes se o pozemky zajímají soukromé firmy.
Vědci varují, že je přesunou jinam, aby se budouvy a pozemky mohly využít k jiným záměrům.
Tradice některých výzkumných ústavů, které si založily státní úřady, sahá hluboko do minulosti. Ministerstva je využívala hlavně pro odborné analýzy a vědecké účely. Badatelé radili úředníkům například s veterinárním lékařstvím, rostlinnou výrobou nebo živočišnou genetikou. Jenže v posledních letech zaznívají z resortů hlasy, že kvalita výzkumných ústavů poklesla a je proto potřeba některé z nich zrušit nebo je sloučit například s vysokými školami. Vědci tak zatím žijí v nejistotě, co s nimi zřizovatelé, pokud projdou změny v zákonech, nakonec udělají.
V pozadí celé proměny ústavů se pak možná odehrávají ještě zajímavější události. Ústavy vlastní lukrativní pozemky a jejich majetek se počítá na miliardy. Právě o něj už teď mají zájem některé soukromé firmy.
Výzkumný ústav živočišné výroby v Uhřiněvsi nedaleko Prahy
Ústav patří pod ministerstvo zemědělství a je jedním z těch, kterého by se v budoucnu mohla týkat plánovaná proměna resortních organizací. Jenže nová pravidla dosavadní vedení ústavu příliš nevítá, vysvětluje ředitel Petr Homolka.
Oficiální novela zákona o veřejných výzkumných institucích ještě není hotová, přesto už mezi vědci způsobila velký rozruch. Když vloni přišla poslankyně Anna Putnová z TOP 09 s návrhem, že by se resortní výzkumné organizace, které zpravidla spadají pod ministerstva nebo kraje, měly změnit a jejich zřizovatel by je mohl sloučit nebo i zrušit, byl to velký poprask.
Jiří Hladík, předseda Rady veřejných výzkumných institucí aplikovaného výzkumu odmítá kritiku na kvalitu ministerských ústavů. Některé ministerské organizace mají dlouholetou tradici a pro úřady byly jako státní příspěvkové organizace mnohdy hlavními poradci například v rostlinné výrobě nebo ochraně půd. Před sedmi lety se ústavy proměnily na veřejné výzkumné instituce. Získaly tak nezávislost na svých zřizovatelích. Dále pokračují ve výzkumu, vydělávají si poradenstvím nebo pronajímají majetek. Ministerstva si u nich kvůli veřejné soutěži nemohou přímo objednat zakázku na výzkum a jen kontrolují hospodaření, podotýká náměstkem ministra životního prostředí Tomáš Tesař.
Podle připravovaných pravidel, která by mohla začít platit nejdříve za rok, by ministerstva a kraje získaly větší pravomoc. Do konce května tak od ministerstva školství dostane vláda novelu vysokoškolského zákona, podle které si školy mohou zřizovat výzkumné ústavy. Následně by se pak upravily další paragrafy, aby ministerstva získala větší pravomoc.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.