Jak zabíjí Batrachochytrium

Od konce 80. let minulého století to jde se žábami a dalšími obojživelníky s kopce. Vyhynulo jich asi 120 druhů. Tři čtvrtiny z nich má na svědomí nebezpečné onemocnění vyvolávané houbou Batrachochytrium dendrobatidis. O její rozšíření se významně přičinil člověk, který chorobu nevědomky roznášel po celém světě s nakaženými africkými žábami drápatkami druhu Xenopus laevis. Ty se hojně využívaly nejen k výzkumu, ale například i pro těhotenské testy. Dnes najdeme houbu na všech kontinentech. Obojživelníky považují vědci shodně za nejohroženější obratlovce.

Houba Batrachochytrium dendrobatidis byla jako hlavní příčina celosvětového úbytku obojživelníků odhalena na konci 90. let. Stále však zůstávalo záhadou, jak žáby zabijí. Tým vědců vedený Jamiem Voylesem z Univerzity Jamese Cooka v australském Townswille zjistil, že kůže žab zasažená houbou nedokáže transportovat ionty. V důsledku toho klesá koncentrace sodíku a draslíku v krvi. V konečném stádiu onemocnění je rovnováha iontů v těle narušena natolik, že to brání v práci srdeční svalovině. Srdce žab přestane bít. Když vědci podávali žabám ionotové roztoky, zvýšili výrazně jejich odolnost k onemocnění. Tento postup může pomoci vzácným žábám chovaným v zajetí. Pro zvýšení odolnosti obojživelníků ve volné přírodě vsázejí vědci na bakterii Janthinobacterium lividum. Mikrob žije v kůži obojživelníků bez toho, že by jim škodil, a produkuje látku violacein, jež je pro houbu Batrachochytrium dendrobatidis toxická.