Jak vznikla mapa a atlas
Při vyslovení výrazu mapa máme jasnou představu o tom, co toto slovo znamená. Přesto je jeho původ pro mnohé hádankou. Pochází totiž z klasického latinského výrazu mappa a původně označovalo předmět denní potřeby, ubrousek anebo šátek. Svůj současný význam získalo teprve ve středověku.
První opravdové mapy se nazývaly všelijak. Staří Římané jim například říkali tabula - tento termín se ještě velmi často používal i ve středověku. Avšak v pojmenování map bylo hodně rozporů a rozdílů. Ve středověku se pro jednu a tutéž věc používalo slov figura, delitenatio, descriptivo, pictura carta, imago a typus. Pojmenování delitenatio použil také Jan Ámos Komenský pro svou mapu Moravy.
Vývoj v pořizování map pokračoval poměrně rychlým tempem a soubory map dostávaly různá pojmenování. Výstižné bylo například Theatrum orbis terrarum, což doslova znamenalo Divadlo světa.
Soubory map však nakonec dostaly jméno atlas. Stalo se tak proto, že při jejich vydávání býval na přední straně vyobrazován obr Atlas, držící na svých ramenech zeměkouli. Tohoto vyobrazení poprvé použil nizozemský kartograf G. Mercator (1512 - 1594), vlastním jménem Gerhard Kremer. Jeho dílo s Atlantem na první straně však vyšlo až po jeho smrti v roce 1596 pod názvem Atlas sive cosmographieae meditationes de fabrica mudi et fabrica figura.
Pokud se chcete o mapách dozvědět více, poslechněte si historický magazín Zrcadlo, kde jsme hovořili pro změnu o rekonstrukčních mapách.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka