Jak svést pandu velkou
Pandí samičky svádějí své druhy nejen pachem, ale také pisklavým voláním, které se nese na dlouhé vzdálenosti.
Pandy velké (Ailuropoda melanoleuca) žijí osaměle, ale o příslušnících opačného pohlaví mají přehled. Zanechávají za sebou pachové značky a mají neobvykle širokou škálu hlasových projevů - od bručení, nářku a poštěkávání až po pronikavé pisklavé volání. To sice lidskému uchu nezní právě libozvučně, ale pandí samečky přivádí do varu. Etology ze zoologické zahrady v Atlantě zajímalo, jestli se toto pisklavé volání nějak liší v době, kdy jsou samičky připraveny k páření. Něco podobného bylo zatím pozorováno jen u lidí. Dřívější studie totiž ukázaly, že ženské hlasy jsou pronikavější v době, kdy jejich majitelky mají ovulaci.
Vědci zaznamenávají hlasové projevy samiček pand z Wolong National Nature Reserve v Číně a porovnávali je s hladinou hormonů, podle které mohli určit datum ovulace. Výsledky studie ukázaly, že v době plodné a neplodné fáze cyklu se hlas pandy zřetelně liší - v době ovulace je pisklavé volání delší, hrubší a samice je opakuje mnohem častěji. Že tento druh volání nezůstává bez odezvy, si vědci ověřili na pandách chovaných v zoo, kterým pouštěli nahrávky hlasů samic. Zjistili, že samečci věnují daleko větší pozornost těm hlasům samic, které zrovna měly ovulaci.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
