Jak se uhlí změní na elektřinu

12. leden 2012
Monitor

Ani si je neuvědomujeme, bereme je jako samozřejmost, skoro si jich nevážíme. Ale kdyby nebyly, těžko by se nám žilo. Všelijaké výdobytky moderní civilizace. A přitom vůbec samozřejmé nejsou a stojí za nimi i docela dost práce. A právě do míst, kde takové „velké maličkosti" vznikají, nás zavede nový seriál ČRo Leonardo. Název už padl - „Velké maličkosti".

Snad tím nejdůležitějším, bez čeho bychom se dnes už opravdu neobešli, je elektřina. Díky ní vysíláme, díky ní se zachraňují životy, díky ní vidíme ve tmě - a pokračovat by se dalo ještě hodně dlouho. Objevuje se v přírodě v podobě blesku, ale ten moc využít nedokážeme. Musíme si tedy elektřinu vyrábět vlastníma rukama. Děje se tak v elektrárnách, a je jich několik druhů - vodní, atomová, větrná, solární - prostě podle toho, co se k výrobě energie používá. My se teď posíváme do jedné elektrárny tepelné. Krásně je vidět ze železničního koridoru mezi Kolínem a Pardubicemi - a někteří už určitě poznali, že řeč je o elektrárně ve Chvaleticích. Provede nás směnový inženýr Bc. Jan Posejpal.

Jak zaznělo ve zvukovém příspěvku, elektrárna sama potřebuje na svůj provoz elektřinu. Kdyby proto došlo k blackoutu, tedy k plošnému výpadku energie, nebude snadné elektrárny jen tak spustit. A chvaletická elektrárna byla vybrána jako jedna z těch, které budou startovat nejdříve. Kdyby tedy blackout nastal, sama se za pomoci dieselagregátů dokáže rozjet vodní elektrárna Orlík. Ta pošle energii jednomu z bloků právě chvaletické elektrárny - a dodávka elektrické energie se tak bude moct obnovovat. Chvaletická elektrárna je samozřejmě napojena na centrálu v Praze - a právě odtud se určuje, kolik energie se má kde vyrábět. Co je ale důležité říct, elektrárna nevyrábí jen elektřinu. O tom, co dalšího se v ní produkuje, si povíme v některém z dalších dílů našeho seriálu.

Delší verzi reportáže z chvaletické elektrárny si můžete poslechnout v pořadu Nula-jednička ze 14. listopadu 2011.

autor: Daniel Mrázek
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.