Jak se KDU-ČSL staví k formování překlenovací vlády

Správně tedy argumentovala, že není teď její povinností být u řešení, vymyšleného hlavními politickými stranami, které předpokládá letní vládu a předčasné volby. Kdyby k tomu strana ještě jasně přidala nesouhlas s ohýbáním ústavy, tedy s přijímáním jednorázového a jednoúčelového zákona, byl by to postoj sympaticky zásadový, to se v politice často nevidí. Určitě by byl oceněn i voliči.

Jenže v té české nemůže být nic tak jednoduchého. Pokud by tento postoj, který se snad nerodil ze dne na den, byl znám předsedovi strany Čunkovi už předtím, než s ostatními politickými stranami uzavřel dohodu přesně opačnou, měl to snad při jednání sdělit a nic nepodepisovat.

Jenže, předseda Čunek dohodu stvrdil a pak ve straně neprosadil její ratifikaci, strana se rozhodla se sestavování letní vlády neúčastnit. Sklidil za to ostrý odsudek předsedy ODS Topolánka, ale ten možná měl nechat na hlavě, také on podepsal v Lisabonu jakousi smlouvu a pak ji ve straně není schopen prosadit. Ale to je o něčem jiném.

V tuto chvíli se postoj KDU-ČSL k překlenovací vládě jeví dvojaký, což je v poslední době nejčastější slovo, kterým bývá charakterizována její politika.

Ne dost na tom. Ministr financí Kalousek, ostře kritizující předsedu, tak ostře, že by si to snad ani nedovolil největší protivník lidové strany, projevil veřejně nesouhlas se stranickými rozhodnutími a jeden čas dokonce nepopřel, že by přímo mohl do vlády vstoupit.

Tak rozhodně nevypadá zásadový stranický postoj. KDU-ČSL nyní prý nevylučuje ani svou podporu řešení krize, dokonce ani souhlas se zkrácením volebního období. Předseda a senátor Čunek by chtěl ale k němu přidat senátní návrh na jednodušší rozpouštění sněmovny. Jenže to by byla účelová změna ústavy účelová tak jako tak, měnit by se neměla pod tlakem konkrétní situace.

Takže smůla, jako obvykle: KDU-ČSL opět vychází z této, pro ni potenciálně příznivé situace, jako strana, u níž se neví, co od ní vlastně čekat.