Jak rostliny utíkají před stínem

16. duben 2012
Monitor

Vědci ze Salkova institutu identifikovali molekulu, pomocí které listy rostlin sdělují stonku, že je čas natáhnout se ke světlu.

Rostliny mezi sebou urputně zápasí o zdroj světla. Jejich hlavní zbraní v tomto boji je schopnost růst ke světlu, získat ho dostatečné množství a pokud možno zastínit své konkurenty. Informace o světelných podmínkách rostliny sbírají prostřednictvím fotosenzitivních molekul v listech, které vnímají vlnovou délku červeného světla. Právě to rostliny intenzivně využívají v procesu fotosyntézy. Růst stonku, díky kterému se rostliny natahují ke světlu, řídí rostlinný hormon auxin. Dlouho nebylo známo, jak jsou tyto dva základní systémy propojeny. Záhadnou „spojku“ mezi listy a růstem stonku však nyní identifikovali vědci ze Salkova institutu: jsou jí molekuly proteinu PIF7 (phytochrome interacting factor 7).

Výzkum na rostlinách huseníčku (Arabidopsis thaliana) potvrdil, že fotosenzitivní molekuly fytochromu B (phytochrome B, PHYB) v listech jsou excitovány červeným světlem. Jejich vybuzení však vyvolává i blízké infračervené záření, které se hojně vyskytuje na zastíněných místech. Když se rostlina ocitne ve stínu, začne v jejích listech probíhat kaskáda chemických reakcí: excitace fytochromu B vyvolá chemické změny molekul PIF7 a ty zase zaktivují geny, které řídí produkci auxinu. Auxin z listů pak putuje do stonku, kde vydává pokyn k růstu.

Zdroj: Salk Institute

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.