Jak pronikla ptačí chřipka do Afriky

24. září 2010

Spory o to, jak byl zavlečen virus H5N1 na africký kontinent, se dostaly z oblasti spekulací na pevnější půdu vědecky podložených teorií. Výsledky genetických analýz dědičné informace viru H5N1 z nakažených nigerijských chovů drůbeže dokazují, že ptačí chřipku zřejmě přinesli do zimovišť tažní ptáci z Evropy a Asie. Došlo k tomu zcela jistě hned několikrát.

Ptačí chřipka vyvolaná virem typu H5N1 zůstává přes veškeré obavy především veterinárním problémem. Může velmi drasticky postihnout chovy drůbeže v mnoha oblastech světa. Za jednu z nejvážnějších považují světoví experti situaci na africkém kontinentu. První zpráva o výskytu viru H5N1 v Africe přišla počátkem února roku 2006 z Nigérie. Ptačí chřipka se tu vyskytla hned v několika velkochovech. Pro zemi, kde je drůbežářství po těžbě ropy druhým nejvýznamnějším odvětvím ekonomiky opravdu, to byla težká rána.

Od počátku vedli odborníci bouřlivé diskuse o tom, kudy a jak se ptačí chřipka do Nigérie dostala. Někteří obviňovali chovatele, kteří dovážejí do Nigérie drůbež bez významnější veterinární kontroly prakticky z celého světa. Jiní podezírali ze zavlečení viru volně žijící tažné ptáky. Na území Nigérie se nacházejí zimoviště opeřenců, kteří přilétají po dvou trasách. Jedna vede z jižního Ruska a Evropy, druhou pak přilétají ptáci ze západní Asie.

Virologové z Lucemburska, Nigérie a Nizozemí provedli genetické analýzy dědičné informace virů izolovaných od kuřat v nakažených nigerijských chovech. Zjistili, že virus nepochází z jednoho zdroje. Znamená to, že se dostal na území Nigérie hned několikrát nezávisle na sobě. Jedna varianta nigerijského viru H5N1 odpovídala virům ptačí chřipky odhaleným u volně žijících ptáků v Evropě, např. u labutí z Polska či Německa. Druhá varianta viru H5N1 vykazovala blízké příbuzenství s viry ptačí chřipky izolovanými z divokých asijských hus. Každá varianta viru se vyskytovala v oblasti Nigérie, jež slouží jako zimoviště ptákům z Evropy a Asie. Tým virologů vedený M.F. Ducatezem proto vyslovil na stránkách předního vědeckého týdeníku Nature názor, že se ptačí chřipka dostala do Nigérie přinejmenším třikrát a pokaždé cestou, jenž odpovídá migračním trasám, po nichž přilétají na nigerijská zimoviště ptáci z evropských a asijských zemí. Tah probíhal v době, kdy už byl potvrzen výskyt původce ptačí chřipky u volně žijících opeřenců jak v Evropě, tak i v Asii.

"Nemůžeme však vyloučit, že kromě toho byl virus importován i s nakaženou drůbeží," uvádí v Nature mezinárodní tým virologů.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.