Jak přistával ptakoještěr
Ptakoještěři sice byli spíš osrstění než opeření, ale jak ukazuje nově objevená fosilie, v některých ohledech se zřejmě velice podobali ptákům.
V období druhohor byla země doménou dinosaurů, zatímco vzduchu svrchovaně vládli ptakoještěři - první obratlovci, jací se kdy dokázali vlastními silami odlepit od země. Pro paleontology jsou ptakoještěři stále ještě hádankou. U těch největších druhů, které dosahovaly velikosti malého letadla, není jasné, jestli vůbec dokázali létat. Zcela známý není ani to, jak ptakoještěři vzlétali a zase přistávali na zemi. Podle nově nalezené fosilie se ale zdá, že alespoň v tom posledním se nelišili od ptáků.
150 milionů let starý fosilní otisk ze skalní formace v jihozápadní Francii za sebou zanechal malý ptakoještěr, který se rozhodl přistát v měkkém sedimentu. Otisky přistání jsou podle paleontologů z Kalifornské univerzity v Berkeley velice podobné stopám, které za sebou zanechávají přistávající ptáci. Fosilní nálezy ukazují, že ptakoještěři se většinou na zemi pohybovali po čtyřech končetinách a opírali se o klouby svých křídel. Podle nově nalezeného fosilního otisku se ale zdá, že se předtím snesli na zem s pozdviženými křídly a dosedli na zadní končetiny. Teprve pak přenesli váhu na všechny čtyři.
Výsledky studie zveřejnil časopis Proceedings of the Royal Society B.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka