Jak pracují buněčné motory?

Molekuly ATP jsou jakési konzervy energie v buňce. Při jejich vzniku se energie spotřebovává a při jejich rozpadu se uvolňuje a pohání tak různé děje v buňce, mezi nimi i práci dyneinu.

Přeměna chemické energie vazeb ATP na mechanickou energii dyneinu je důležitá při transportu buněčných organel nebo jejich produktů. Dynein hraje důležitou roli například při dělení jádra, které předchází dělení buňky. Mechanicky od sebe odděluje sesterské chromozomy.

Pokud si neumíte představit, v čem je vlastně problém, tak je to prý podobné jako vědět, že motor u auta pohání plyn a pátrat po tom, jak roztáčí kola, aby se mohl vůz pohybovat. Klíčová proto byla znalost struktury molekuly dyneinu a tu výzkumníci zjistili za pomocí počítačového modelování. Ukázalo se, že část této bílkoviny je pružná a spirálovitě stočená, což jak se zdá umožňuje pohybovat potřebnými látkami v buňce. Poruchy funkce dyneinu mohou být příčinou některých neurodegenerativních chorob.

Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura ze 30.11.2006.