Jak po únoru 1948 skončil skauting?

12. září 2020

V únoru 1948, a období bezprostředně po něm, došlo v naší zemi nejenom ke změnám bezprostředně politickým. Prakticky tak bylo zlikvidováno i to, čemu dnes říkáme občanská společnost.

Řada organizací, aktivit a iniciativ, které v nějaké podobě přečkaly protektorát či byly obnoveny, případně založeny až po konci války, byla mocenskými zásahy zlikvidována. Tu rychle, tu pomaleji. Často za spolupráce členů příslušné organizace.

Ivan Lefkovits skautem v Prešově (1948)

Někteří propadli „vábení zářných zítřků“ (ať už z naivistických, ideologických či kariérních důvodů), zatímco další tzv. zachraňovali, co se dá. S představou či zdůvodněním, že jinak na jejich místa přijdou „nějací horší“. Zpravidla nezachránili nic a poté, co jich režim zneužil, byli stejně odstraněni jako nepohodlní.

Ze skautů ČSM

Podobně byla likvidována i skautská organizace. Nejprve vznikl akční výbor Junáka, pak je činnost organizace – v průběhu dvou let – postupně utlumována, až nakonec došlo k zákazu. Ve formě rozpuštění ve všeobjímající náruči ČSM (Československý svaz mládeže). 

Co se s československou skautskou organizací dělo bezprostředně po únoru? Jak probíhal její postupný zánik a jak na tento proces reagovali samotní skauti? Jaký postoj zaujali k novému režimu? Na všechny tyto otázky se budeme snažit odpovědět.

Na podobné otázky, ale i facce slavnému komunistickému ministru Čepičkovi, tiché rezistenci i konkrétních odbojových akcích a činnostech, v pořadu odpovídá příslušník třetího odboje a politický vězeň Eduard Marek (*1917) nebo správce skautského archivu Roman Šantora.

Zazní ukázky z propagandistické protiskautské literatury, dobových vzpomínek a lágrového samizdatu. Uslyšíte i rozhlasové nahrávky jednoho ze skautských politických procesů 50. let. 

Skaut Zdeněk "Káďa" Zelený

Celý pořad Pavla Hlavatého najdete v audiozáznamu.

autor: Pavel Hlavatý
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.