Jak panda přežívá na zelenině

18. říjen 2011
Monitor

Vědci poprvé dokázali identifikovat bakterie, které pandám velkým pomáhají trávit bambus.

Panda velká (Ailuropoda melanoleuca) má trávicí trakt podobný masožravcům, ale živí se téměř výhradně bambusovými výhonky. Dospělý jedinec jich za den spořádá asi 12 kg. Na rozdíl od býložravců však nemá žádné enzymy, které by mu pomohly strávit polysacharidy celulózu a hemicelulózu, které tvoří velkou část rostlinné hmoty. Pandy proto potřebují symbiotické mikroorganismy. Konkrétní bakterie, které by trávily celulózu a žily v trávicím traktu pand, se dlouho nedařilo identifikovat.

Uspěli až biologové, kteří analyzovali více než 5500 sekvencí ribozomální RNA z trusu pand žijících v divočině i v zoologických zahradách. Ribozomální RNA funguje jako „čárový kód“, podle kterého se dají určit bakteriální obyvatelé střev. Sekvence z trusu pand vědci porovnali s těmi, které se nacházejí u býložravců. Touto metodou odhalili existenci sedmi taxonomicky odlišných mikrobů, které žijí pouze ve střevech pand velkých. Tyto unikátní bakterie jsou blízce příbuzné bakteriím Clostridium, o kterých je známo, že tráví celulózu.

Panda

Za to, že se mohou živit výhonky bambusu, však pandy velké nevděčí jenom svým bakteriím. Nezbytnou adaptací jsou mohutné zuby a silné žvýkací svaly, střeva s bohatou vrstvou hlenu a také slavný „pseudopalec“, kterým si panda přidržuje stébla bambusu.

Zdroj: PNAS

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.