Jak na Marsu vysázet rostliny?

19. říjen 2005

Ze všech planet je Mars nejpodobnější Zemi. Splní se dávný sen lidstva o jeho osídlení? Děláme první krůčky - snažíme se vypěstovat rostliny, které na něm přežijí.

Na Marsu je nedýchatelná atmosféra, teploty hluboko pod bodem mrazu a vysoká radiace slunečním zářením. Na druhou stranu žádná jiná planety sluneční soustavy není Zemi tolik podobná. Chce-li lidstvo jednou opustit svou rodnou planetu a zabydlet se někde jinde, je Mars tím nejvhodnějším místem.

V letošním roce překročí počet obyvatel Země 6,5 miliardy a podle odhadů nás tu v roce 2050 bude dokonce miliard 9. Hledání alternativního místa pro život lidí je tedy stále aktuálnější. Nejedná se o fantazírování autorů sci-fi literatury, v dnešní době se osídlením Marsu zcela seriózně zabývají i vědci.

Jedním z problémů, které brání životu člověka na rudé planetě, je jiné složení tamní atmosféry. 95 % vzduchu tam tvoří oxid uhličitý, následuje dusík a argon. Kyslík je až na čtvrtém místě s pouhými 0,13 %. Taková atmosféra je pro člověka nedýchatelná.

Planeta Mars

Jednou možností, jak na Marsu přežít, je vybudovat obří kupole naplněné uměle vyráběnou atmosférou. V ní by žil člověk i se zvířaty a rostlinami. Experimenty tohoto typu se na Zemi udály již počátkem devadesátých let, kdy v uzavřeném ekosystému podobném skleníku žilo několik lidí. Pokus nevyšel, lidé by se neuživili, kdyby jim zvenku nedodávali potravu či vitamíny.

Existuje ještě jiná, mnohem fantastičtější možnost, jak se obejít bez kupolí. Volně po Marsu kdekoli chodit a dýchat bez kyslíkové bomby se dá, když současnou atmosféru planety změníme. Pokud by se podařilo změnit složení atmosféry Marsu tak, aby ji člověk mohl bez problémů dýchat, otevřely by se ke kolonizaci planety dlouho zavřené dveře.

Jak to provést? Inspiraci hledejme na Zemi. Co u nás vytváří kyslík? Jsou to rostliny a oceány. Právě myšlenkou vysázet po planetě rostliny se astronomové spolu s biology v posledních letech zabývají. Jenomže i rostliny potřebují ke svému životu pozemské podmínky, které na Marsu nejsou.

Těžko bychom tam vysázeli třeba hrušně, tulipány nebo i obyčejnou trávu. Když kvůli ničemu jinému, tak kvůli mrazivým teplotám -30 °C až -90 °C, to je nemyslitelné. Proto začali biologové s novým projektem genetických úprav rostlin. Pro geny odolné vůči extrémním teplotám museli vědci sáhnout k mikroorganismům žijícím v nejextrémnějších podmínkách na Zemi.

Na samém dně oceánů žijí bakterie "Pyrococcus furiosus". Nalézají se v místech, kde ze zemského nitra prosakuje na dno magma. To zahřívá okolní vodu na vysoké teploty, a právě v těchto výtryscích žhavé mořské vody bakterie žijí. Někdy je mořský proud zanese do oblastí, které ohřáté nejsou. Tam je voda velice chladná, bakterie ale takovou změnu teploty přežijí "bez mrknutí oka".

Logo

Právě tato jedinečná schopnost bakterií přežít takový obrovský rozsah teplot vede vědce ke snaze využít jejich geny. Speciální mrazuvzdorné rostliny, které takto vzniknou, by mohly stát u počátku osidlování Marsu člověkem.

Zdroj: New scientist space

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.