Jak na globální problémy

14. červen 2015
Za hranou

Téma globalizace je častým předmětem diskuzí, které reflektují jak její kladné, tak negativní stránky. K negativním ohledům světa, k těm, které patří za hranu toho, co je lidstvo schopno unést, patří problémy v oblasti životního prostředí, strmý populační růst v kontrastu k vyčerpatelným přírodním zdrojům, vzrůstající percentil civilizačních chorob a mnoho dalšího.

Podobně jsou však alarmující i problémy spjaté s politickými systémy a nadnárodními korporacemi. K takovým vykřičníkům patří materializace mezilidských vztahů v cifrách národních měn, a celkově vyčíslení lidského postavení ve světě. Přese všechno zdání, že je západní svět a Evropa demokratizovaná, kapitál zůstává instrumentem, který je evidentně schopný vytyčovat sféry vlivu a rozhodovat o mocenských pozicích.

Po krizi v roce 2008 jsme svědky vývoje protestních hnutí jako Occupy Wall Street, či španělské hnutí 15 – M, známé také jako Indignados. Z politologického hlediska by se tyto útvary daly zařadit do ranku levicových hnutí. Pozoruhodnou charakteristikou těchto hnutí je to, že dokázaly zmobilizovat značné davy lidí k přímým protestům proti vládním politikám a moci nadnárodních korporací.

V případě hnutí Occupy Wall Street, které bylo shromážděno v Zuccottiho parku v New Yorku, můžeme mluvit až o sto tisících protestujících. Přesto tato hnutí jsou již dílem minulosti a jejich odkaz žije v rámci konkrétních zemí, kde se protesty odehrávaly, nikoli však na mezinárodní úrovni. Matěj Metelec, levicový publicista, který přijal pozvání do pořadu Za hranou, nám tato hnutí přiblíží jak v jejich historii, tak ve výhledu jejich stávajících aktivit.

Existují i jiné způsoby, jak proměňovat svět, který je obtěžkaný globalizačními chorobami? Na příkladu mezinárodního think-tanku Budapešťský klub ukazuje psychoterapeut, překladatel a člen klubu Petr Lisý sdružení lidí z různých sfér působnosti, kteří si kladou za cíl proměňovat globální vědomí a tak se stavět k palčivým problémům dneška.

Zatímco v případě levicových hnutí se zdá, že aktivita vychází převážně „zdola“, ve smyslu od občanů samotných, Budapešťský klub ve svých řadách zahrnuje významné filosofické (např. Ervin Laszlo, zakladatel klubu), politické (např. Michail Gorbačov), kulturní (např. Peter Gabriel) či duchovní (např. Dalajláma) autority.

V pořadu jsou posluchači přiblíženy pojmy specifické pro Budapešťský klub, jako je globální vědomí, udržitelnost, modernistické pojetí světa v kontrastu k pojetí kulturně kreativnímu. Člověk „kulturně kreativní“ tvoří nosný výhled klubu do budoucnosti.

Blíže se s tímto pojetím může posluchač seznámit na internetových stránkách zastoupení klubu v České republice: http://www.clubofbudapest.cz/paul-h-ray.html, http://www.clubofbudapest.cz/film-revoluce-kulturn283-kreativniacutech.html.

autor: Nikolaj Ivaskiv
Spustit audio