Jak mohou překonat ODS a ČSSD vzájemnou nenávist

28. červenec 2006

I když se to zdá jen málo pravděpodobné, v základech nesmiřitelného boje po volbách přece jen jsou věcné problémy, které je třeba řešit. Souvisejí s globalizací.

  • Jak mohou překonat ODS a ČSSD vzájemnou nenávist
0:00
/
0:00

Politické strany dnes hrají na výdrž a nechtějí přistoupit na žádný kompromis. "Nechceme vládnout tak, abychom se museli domlouvat s sociálními demokraty," tvrdí ODS, která se přitom ohání předvolebními sliby. Sociální demokracie naopak trvá na tom, že nemůže k vládě pustit stranu s tak antisociálním programem, jaký má ODS. Vyhrát může pouze jeden.

A protože obě strany kontrolují úplně stejný počat poslanců ve sněmovně, nejde pat překonat.

Dostaly se tedy obě strany do pasti vlastního populismu, se kterým před volbami útočily na svého soupeře? Dvě protichůdné skupiny ve společnosti neexistují, strany tedy nikoho nereprezentují a celý ten cirkus je vlastně zbytečný, napadne kritika rozhořčeného situací po volbách. Strany dávají podezření za pravdu tím, že neustále připomínají, že jejich programy se zase tak příliš neliší. Sociální demokraté by bez problémů vstoupili s ODS do velké koalice, občanští demokraté zase chtějí vládnout podle předvolebních slibů ČSSD.

Zdá se to být téměř jisté, strany dělí jen předvolební populismus - ovšem právě proto je nesmírně obtížné učinit jakýkoli kompromis. Znamenal by přiznání, že strany před volbami podvedly voliče opravdu mimořádným způsobem.

Je to ale jisté skutečně? Opakovaný pohled na volební výsledky ukazuje, že velké strany mohou někoho reprezentovat.

V celé republice platí jedno pravidlo. ODS měla nejvíc voličů ve velkých aglomeracích. Patří sem Praha, Liberec s Jabloncem, České Budějovice, Hradec Králové s Pardubicemi, Plzeň, Zlín, do značné míry také Brno. Ještě víc hlasů přitom získala Topolánkova strana v satelitech na okraji metropolí. V Jesenici, Kamenici, Šestajovicích či v Horoměřicích ihned za Prahou se její zisky blíží ke dvěma třetinám hlasů, podobně významné satelity ale také mají České Budějovice, kde například Srubec, Hrdějovice, Dobrá Voda nebo Včelná dávají ODS polovinu hlasů. Taková místa se najdou i v okolí Plzně, Liberce a Brna.

Mají jedno společné. Žijí v nich lidé, kteří si pomohli k velkým penězům. Tak velkým, že mohou postavit dům za pět milionů a koupit dvě auta na dojíždění. Do těchto milionářských ghett dosurfovali na vlně globalizace, která do Čech a na Moravu přinesla nevídané výdělky.

Takoví lidé si mohou o ODS myslet cokoli, přesto budou vždy volit stranu nízkých daní, která navíc slibuje, že posílí pozici podnikavých lidí proti nesnesitelným a úplatným úředníkům.

Čím větší je prosperita, tím bude těchto lidí přibývat. Existuje však i druhá strana mince. Rychlé změny tuzemské ekonomiky, byť k lepšímu, vzbuzují nejistotu v jiných lokalitách, shodou okolností v těch, kde nejčastěji volí sociální demokraty.

Zpravidla jde o venkovské obce, které nemají dostatečnou infrastrukturu a musí jezdit do škol, na nákupy i za prací do větších měst. Na první pohled se chovají jako příslušníci kasty bohatých, na takový způsob života ale nemají peníze. Také jde o místa, která jsou dál od centra. Sociální demokraté dostávají přes čtyřicet procent hlasů v takových městech jako jsou Vlašim, Votice, Čáslav, Městec Králové - pokud chceme mluvit jen o středních Čechách.

V nich žijí lidé, kteří zjišťují, že jejich příjmy nestačí ani na běžný průměrný život. Nabídka zboží a služeb se sice zvětšila, jenže je moc daleko a člověk si všechno ani zdaleka nemůže koupit. Pokud člověk dojíždí hodinu daleko do práce, bere deset tisíc korun čistého a přitom se musí potýkat s vysokými cenami za topení i s nároky dětí, může se dostat do obtížné situace.

Ze sociálních dávek se žít nedá, druhé zaměstnání se už nestihne, ve skutečnosti je nutné vzít každou práci, která se nabízí - kdo tohle prožívá, musí se zcela přirozeně cítit obětí globalizace. Volí sociální demokracii, protože věří, že ho může ochránit před chladným světem manažerů a finančníků.

Do této kategorie patří i velká města, která se potýkají s většími potížemi, než je obvyklé - jde o široké okolí Ostravy a na severu Čech hlavně o Most.

Tyto dvě skupiny obyvatelstva mají skutečně protichůdné zájmy - přesto nejde o nijak významné skupiny. Lidí v odlehlých obcích i satelitech velkoměst není příliš mnoho.

V rámci globalizace přitom platí paradox: čím více bude prosazovat ODS zájmy bohatších vrstev, tím víc bude přibývat lidí s existenčními potížemi. Naopak čím víc bude ČSSD podporovat chudší, tím více se proti postaví ti, kteří jsou alespoň trochu nad průměrem.

Straničtí experti by mohli hledat kompromis mezi těmito skupinami. Pokud se o to pokusí, nebudou mít snadný úkol.

Kompromis jde naznačit jednoduchou zkratkou. ODS chce, aby zbohatli jen někteří. ČSSD doporučuje, aby byli všichni stejně chudí. Příští vláda by měla zajistit, aby byli všichni bohatí.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání

autor: Petr Holub

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu