Jak měřit buňky?
Ve středu 4. dubna představila Akademie věd ČR knihu autorů Jaroslava Doležela, Jana Sudy a Johanna Greilhubera nazvanou Flow Cytometry with Plants Cells, což by se dalo do češtiny přeložit jako Průtoková cytometrie rostlinných buněk. Slovo cytometrie v sobě skrývá slova cyto-buněčný a metrie-měření. Co tedy lze pomocí průtokové cytometrie na buňkách měřit?
Průtoková cytometrie (anglicky flow cytometry) umožňuje rychlá měření optických vlastností mikroskopických částic, zejména buněk a jejich složek. Konstrukce moderních cytometrů byla podmíněna pokroky optiky, elektroniky a dalších oborů. Kromě rychlosti analýz, která může dosahovat i několika desítek tisíc částic za vteřinu, je významnou předností cytometrie schopnost třídit mikroskopické částice podle jejich vlastností a ve skutečném čase.
Historie metody
Původně byla průtoková cytometrie vyvinuta pro analýzu krevních buněk a díky tomu dosud převažuje její využití v biomedicínském výzkumu a lékařské praxi. Teprve v posledním desetiletí se stále více uplatňuje při výzkumu rostlin, jejich šlechtění a pěstování. Významně k tomu přispívají čeští vědci.
Využití u rostlin
Využití průtokové cytometrie u rostlin zahrnuje analýzy na různých úrovních: od molekulární a buněčné úrovně až po studium celých populací a ekosystémů. Velmi dobře lze cytometrii využít pro analýzu dědičné informace rostlin. Usnadňuje také poznávání fyziologických procesů.
Ve šlechtění nachází cytometrie mnohostranné uplatnění při určování šlechtitelských materiálů a výběru vhodných jedinců. Mezi perspektivní uplatnění patří také zjišťování škodlivých mikroorganismů v raných fázích infekce, kdy lze ještě provést účinná opatření.
Význam průtokové cytometrie narůstá i při ochraně přírody. Cytometrické studium mořských ekosystémů přináší cenné poznatky o fungování celých společenstev a jejich odezvě na působení lidí. Kdysi utopické představy se tak stávají skutečností a s jistotou lze očekávat, že jak množství využití, tak význam průtokové cytometrie v biologii rostlin bude dál strmě růst.
Úspěch české vědy
Díky podstatnému příspěvku českých vědců k vývoji cytometrických metod a jejich úspěšnému uplatňování v praxi patří Česká republika v tomto oboru mezi světovou špičku, a to jak v celkovém rozsahu uplatnění a inovátorských přístupech, tak v počtu vědeckých publikací a jejich ohlasů ve vědeckém světě. Dokladem výsadního mezinárodního postavení a prestiže českých vědců je jejich zásadní podíl na přípravě vůbec první souhrnné knihy věnované aplikacím průtokové cytometrie u rostlin.
Zdroj: Tisková zpráva AVČR
Více se dozvíte v přírodovědném magazínu Natura.
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
