Jak lidé využili poslední rok prosperity

V mnoha ohledech pokračoval příznivý vývoj posledních let. Blahobyt dostoupil na takovou úroveň, že se rodí stále víc dětí, loni jich už bylo 120 tisíc, což je nevídané číslo už od roku 1993. Zároveň se dál zlepšil zdravotní stav obyvatelstva a naděje dožití je u narozených 74 let, pokud jde o muže, a 80 let u žen. Ovšem vzestup zmíněných dat už nebyl takový, jako v roce 2007.

Česko zažilo v posledních letech novou industrializaci. Byla úspěšná, nesla však s sebou také negativní stránky. Patřila k nim malá stabilita rodin, která se přitom loni ještě zvětšila. Na 52 tisíc manželství bylo 31 tisíc rozvodů, což mimo jiné znamená, že se rozvádí už každé druhé manželství. Potíže českých rodin v náročných dobách ekonomické přeměny dokazuje i podíl dětí narozených mimo manželství: bylo jich už víc, než třetina.

Vzhledem k tomu, že manželství je finančně výhodná záležitost, tak je pokles zájmů o sňatky důkazem, že lidé kvůli ekonomickým aktivitám omezují své soukromí.

Za negativní trend transformace je možné označit také příliv přistěhovalců. Z prostého důvodu, že jde převážně o málo kvalifikované zaměstnance. Před dvěma lety jich přibylo 100 tisíc, loni v čase ekonomického zpomalení ještě 70 tisíc. Už tvoří přes čtyři procenta obyvatelstva a mnozí z nich se dostali do nepříjemné pasti, když v Česku přišli o práci a doma je ekonomická situace ještě horší.

Demografické údaje tedy říkají: Ještě jsme se úplně nevzpamatovali z transformace a už začíná další zkouška, totiž ekonomická krize, kdy se životní úroveň u řady rodin opět zhorší. Zásahy krize jsou už vidět na tom, jak se lidé stěhují. Během posledních let se prosadil dvojí pohyb. Lidé se především stěhovali z venkova do měst, kromě Prahy i loni zaznamenaly nejvyšší přírůstek Plzeň, Brno a Liberec. V menší míře to platí i pro další města jako jsou Hradec Králové, Olomouc, Ústí nad Labem, Jihlava. Existoval i opačný pohyb, při kterém se lidé z velkých měst stěhovali do satelitů, nejnápadněji opět v Praze, Brně, Plzni a také v Ostravě a Českých Budějovicích.

Koncem minulého roku byly tyto trendy ještě víc extrémní. Některé kraje se opět začaly vyklidňovat, jako tomu bylo v dobách ekonomických potíží začátkem devadesátých let: očividně se to týkalo odlehlých končin, tedy Karlovarska, Ostravska a Olomoucka. Zvýšil se ale příliv tam, kde je práce, tedy v Praze a okolí. Hlavní město se posupně stává obrovskou pumpou, která nasává lidi z krajů a pak dále posílá do satelitů v okolních okresech. Za čtvrtletí přibývá v Praze a Středočeském kraji přes pět tisíc lidí a to je v českém prostředí, kde se lidé neradi stěhují, vskutku neobvyklé.

Skutečný náraz krize přijde teprve v tomto roce a předem se dá předpovědět, že více lidí zamíří do Prahy a víc jich bude opouštět končiny, kde se budou nejvíc zavírat továrny. Do této kategorie se může zařadit například dosud vysoce prosperující Liberecký kraj. Významně poklesne migrace ze zahraničí.

Neexistuje však věrohodný předpoklad, jak se lidé začnou chovat v soukromém životě, kromě toho, že se část rodin dostane do existenčních problémů. Většina se však bude mít zhruba stejně a bude mít možnost zařídit si život úplně stejně jako tomu bylo dosud. Není tedy vyloučeno, že vznikne nový stres, který bude občany motivovat ke stále novým a novým ekonomickým aktivitám, dále poškodí stabilitu rodin, zhorší zdravotní stav a opět omezí počet narozených dětí.

Není to však nezbytně nutné, pokud krize nebude příliš hluboká a bude mít i své pozitivní stránky. Jednou z nich může být zjištění, že příliš náruživé vydělávání peněz a zvýšený, všemi médii podporovaný konzum, není smyslem života a nemusí automaticky vést ke štěstí.

Data z minulého roku svědčí, že k nějakému zlomu, anebo aspoň změně směru ve společnosti dojde. Stále existují dvě cesty, kterými se Česká republika může vydat. Vedle hluboké krize, kdy se životní podmínky většině lidí zhorší stále existuje možnost, že si lidé všimnou, že svět není jen práce a peníze, že existuje ještě jiný život. Pak se třeba začnou se zabývat něčím jiným, než pouze vyděláváním peněz, což nepochybně zvýší kvalitu jejich života. Potom můžou být i demografická data za letošní rok lepší, než byla ta loňská.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .