Jak křehký je mír postavený na jaderných zbraních?

2. říjen 2014

I když před čtyřmi lety podepsal v Praze americký prezident se svým ruským protějškem smlouvu START o snížení počtu jaderných zbraní, Moskva ani Washington s jejich likvidací zatím nespěchají.

Mezitím Rusko napadlo Ukrajinu, a celkové napětí v mezinárodních vztazích roste. Přiblížila se místo odzbrojení jaderná válka? Nebo jsou paradoxně zbraně hromadného ničení zárukou míru?

„Použití jaderných zbraní není zakázáno, a to je úděsné,“ uvedl v pořadu Pro a proti odborník na jadernou bezpečnost a terorismus Otakar Míka.

OSN o zákazu jedná už roky, je připravena i smlouva. „Není zde ale zájem velkých mocností, i přes prohlášení a aktivity amerického prezidenta Baracka Obamy,“ vysvětlil expert.

I když se jaderné arzenály USA i Ruska zmenšují, přesto je jejich potenciál tak vysoký, že by lidstvo jadernou válku nepřežilo, citoval mezinárodní studii z roku 1987 Míka.


Míka: „Pokud jedna z těch dvou zemí zmáčkne onen čudlík, dozví se někdo z nás, jestli to byla ta červená nebo modrá? To už nikdo nebude vědět a bude to v podstatě jedno, protože i když dojde k lokálnímu jadernému konfliktu, je velké nebezpečí mocenského rozdělení, které přeroste v globální jadernou válku. Tu si lidstvo nemůže dovolit.“

Cestou k celkovému zrušení jaderných arzenálů je především vyjednávání Ruské federace a Spojených států amerických. „Je to otázka velmi citlivá, cesta je to složitá, ale pokud ji politici zodpovědně budou řešit, mělo by lidstvo uspět.“

„Jaderné odzbrojení je reálné, ale je to na vůli politiků. Vědci a další lidé by ho podporovali, ale politici mají páky v ruce. Pokud zbraně existují, je vždy možnost jejich použití. Proto jsem zastáncem úplného jaderného odzbrojení pod mezinárodní kontrolou,“ prohlásil Otakar Míka.

Publicista Jefim Fištejn se zamyslel nad vztahem rovnováhy sil a stavem mezinárodního práva.


Fištejn: „Ve světě, kde je přinejmenším nabouraný základ mezinárodního práva, a není nikdo, kdo by ho vymáhal, je trapné mluvit o tom, že by se všichni náhle odzbrojili. Proč a z jakých důvodů? Zbraně se nevytváří proto, aby ohrozily někoho slabšího. Na toho stačí klacek. Zbraně si vymyslela vždy slabší strana právě proto, aby vyvážila síly. Lidstvo obecně tímto směrem jde.“

V situaci, kdy je dosaženo rovnováhy zbraní, a je jedno o jaké systémy se jedná, je logické přistoupit k odzbrojování, které nevede ke vzniku nové nerovnováhy, tvrdí publicista.

Podle něj ale veškerá jednání politiků na téma odzbrojení vždy zkrachují na tom, že každá strana má jinou představu o rovnováze.

Například Spojené státy americké mají na okrajích Evropy střely středního doletu s atomovými hlavicemi. „Kdyby USA přesunuly zbytky tohoto arzenálu za oceán, vznikla by nerovnováha, která je ohrožující.“

„Neznám žádného odpovědného politika, který by orodoval pro jadernou odpověď na jakékoli vnější hrozby, s výjimkou naprostých šílenců a okrajových skupin. Nikdo o to nestojí. Zbraní je ale pořád dost: stačí jedna desetina současného arzenálu a celý svět bude zničen,“ konstatoval Jefim Fištejn.

autoři: tpa , oci
Spustit audio