Jak jsme nezískali velký mozek

„Hypotéza drahé tkáně“, anglicky expensive-tissue hypothesis – tak se jmenuje teorie, podle které konzumace energeticky bohaté potravy, jakou jsou např. ořechy a maso, umožnila primátům zmenšit velikost trávicího traktu. Ušetřenou energii pak mohli investovat do encefalizace čili zvětšování objemu mozku.

Pro savce, kteří se živí snadno stravitelnou potravou, jsou charakteristická krátká střeva. To znamená, že hypotézu drahé tkáně je možné testovat na vztahu mezi velikostí mozku a kvalitou potravy. Vědci z Dukovy univerzity si k tomu vybrali ploskonosé opice, které obývají Nový svět a podle dřívějších studií se od sebe liší velikostí mozku více než jiní primáti s výjimkou hominidů. Výsledky, které získali, však žádnou souvislost mezi kvalitou potravou a velikostí mozku neodhalily. Například „pavoučí opice“ chápani (Brachyteles) mají velký mozek navzdory tomu, že se živí velmi chudou potravou.

Rekonstrukce typu potravy u předků ploskonosých opic také naznačuje, že vysoce kvalitní potrava encefalizaci předcházela. Podle autorů studie je proto nepravděpodobné, že by cestu k rozvoji mozku u ploskonosých opic - a snad i u předků člověka - uvolnil nějaký posun ve stravování.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B