Jak hadi ztráceli končetiny

Hadi vznikli ze čtyřnohých předků, ale během evoluce své končetiny postupně ztráceli a dnes jejich zbytky najdeme jen na kostře některých starobylých skupin. Otázkou pro paleontology však je, jak ztráta nohou probíhala a jestli byli předky hadů suchozemští ještěři nebo spíš mořští plazi. Zatím se našly pouze tři fosilie hadů, na nichž jsou patrné končetiny. Jednou z nich je 95 milionů let stará fosilie hada Eupodophis descouensi, která byla před deseti lety nalezena v Libanonu. Had měří asi půl metru a z jeho pánve vyčnívá jedna zadní končetina dlouhá asi 2 cm. Druhá končetina se skrývá v kameni pod tělem hada. Podle paleontologů tento druh představuje přechodné evoluční stádium, ve kterém hadi ještě zcela neztratili končetiny zděděné od svých „nohatých“ předchůdců.

Ze získaných dat vznikl trojrozměrný model, který ukázal, že kosti končetin pravěkého hada se podobají moderním suchozemským ještěrům (P. Tafforeau/ESRF)

Ke zkoumání vzácné fosilie nyní vědci využili techniku výpočetní laminografie. Podobá se počítačové tomografii, ale k zobrazení detailů velkých jen několik mikrometrů využívá rentgenové paprsky ze synchrotronového zdroje. Ze získaných dat vznikl trojrozměrný model, který ukázal, že kosti končetin pravěkého hada se podobají moderním suchozemským ještěrům. Detaily jejich struktury také odhalily, že kosti končetin rostly buď pomaleji než jiné kosti, nebo měly na svůj růst mnohem kratší časové okno. A právě to mohl být podle vědců důvod, proč končetiny postupně zakrňovaly.

Zdroj: Journal of Vertebrate Paleontology