Jak běží čas lidským bakteriím
Bakteriální ekologie lidského těla se za posledních 100 let výrazně změnila. Důvodem jsou podle vědců především antibiotika a aseptická praxe.
Slovem mikrobiom se označuje souhrn všech mikroorganismů, které žijí v určitém prostředí a interagují s ním. Vědci z Oklahomské univerzity se zaměřili na lidský mikrobiom a jeho vývoj v průběhu času. Využili při tom vzorky stolice, které pocházejí ze 1400 až 8000 let starých archeologických nalezišť v Severní a Jižní Americe. V těchto takzvaných koprolitech je možné najít DNA střevní mikroflóry dávných lidí. Vědci také analyzovali již dříve získaná data o bakteriích, které obsahovala asi 5300 let stará mumie „muže z ledovce“ Ötziho a tělo rakouského vojáka, který byl zabit v roce 1918 a strávil 93 let zmrzlý v ledovci.
Výsledky studie podpořily hypotézu, že střevní mikroflóra pravěkých lidí se víc než té naší podobala mikroflóře, kterou najdeme u jiných druhů primátů nebo primitivních kmenových společností. Vyplývá z nich ale také to, že hlavní změna lidského mikrobiomu se odehrála během uplynulých 100 let. Důvodem jsou podle vědců dietní změny a především rozšířené používání antibiotik a zavedení aseptické praxe. Jejich výhody jsou nesporné, ale mají svou cenu, která se projevuje například nárůstem počtu autoimunitních nemocí.
Zdroj: University of Oklahoma, PLoS ONE
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka