Jaderné testy nahrazeny simulacemi
Jaderné výbuchy se už skoro 20 let neodehrávají v realitě, ale probíhají jen jako simulace uvnitř programů, které běží na superpočítačích. Počítačové simulace dokonce překonávají možnosti experimentů.
Spojené státy ukončily podzemní zkoušky jaderných zbraní v roce 1992. Od té doby americká armáda ověřuje funkčnost svého jaderného arzenálu výhradně při počítačových simulacích. Pro běh simulací jaderných výbuchů využívají Spojené státy vždy těch momentálně nejvýkonnějších superpočítačů, simulace probíhají v režimu zvláštního utajení. V tomto programu jsou zapojeni zejména odborníci z Los Alamos, laboratoří Sandia a z Lawrencovy národní laboratoři v Livermoru.
Simulace předběhla realitu
V poslední době je modelování jaderných explozí už tak přesné, že vědci získávají tak detailní a nové informace, jaké neměli nikdy k dispozici. Na druhé straně se kvůli tomu kolem funkčnosti jaderných zbraní objevily jisté problémy, o kterých předtím nikdo nevěděl.
Vědci z Lawrencovy národní laboratoře v Livermoru např. před několika lety modelovali životní cyklus bojové jaderné hlavice od okamžiku výroby až do okamžiku dopadu na cíl. Přitom zjistili, že za jistých okolností může jaderná hlavice „katastrofálně selhat“. Deník Washington Post ale nedávno oznámil, že se tento problém už armádě podařilo vyřešit. Problém se netýkal samotného výbuchu hlavice. Šlo o balistiku, tedy o chování rakety a hlavice během letu na cíl. Tento problém by tedy nebylo možné odhalit při běžných testech jaderných hlavic, které spočívají v jejich odpálení.
Nicméně ne všichni američtí politici jsou přesvědčeni o tom, že takové simulace jsou dostatečné. Spojené státy proto dosud neratifikovaly Smlouvu o úplném zákazu zkoušek jaderných zbraní, i když v praxi ji zatím dodržují.
Zdroje: Washington Post, Popular Science
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.