Izraelskou politickou scénou otřásla překvapivá prohra Šimona Perese ve stranických primárkách

10. listopad 2005

Izrael zažil šok, jehož následky zřejmě zásadním způsobem rozvíří politickou scénu. Všeobecně očekávané a průzkumy podložené vítězství veterána izraelské politiky a bývalého premiéra a ministra zahraničí Šimona Perese v primárkách Strany práce se nekonalo; v dramatickém souboji ho porazil předseda odborové centrály Histadrut, Amir Perec.

  • Izraelskou politickou scénou otřásla překvapivá prohra Šimona Perese ve stranických primárkách
0:00
/
0:00

Stal se tak lídrem do příštích voleb, a tudíž i kandidátem na příštího premiéra Izraele.

O svém vítězství nepochyboval ani sám Šimon Peres. Po vyhlášení výsledků, kdy ho jeho soupeř porazil o necelá tři procenta, okamžitě vznesl protest z volebních podvodů a manipulace a vyjádřil podiv, že v okrscích, kde měl před volbami většinu, nakonec získal necelou desítku hlasů. Ústřední volební komise Strany práce však jeho námitky neuznala a v pět hodin ráno potvrdila vítězem Amira Perece. Výsledkem je rozčarována dokonce i řada členů Strany práce. Některá média střet charakterizují jako souboj aškenázských a sefardských Židů. Sefardi, tedy Židé pocházející z afrických a arabských zemí a Španělska, si v Izraeli tradičně připadají jako druhořadá společenská vrstva, kterou utlačují a omezují aškenáziové, Židé původem z Evropy. 54letý Amir Perec je sefard a do Izraele přišel z Maroka.

Politikové jeho vítězství označili za zemětřesení a zásadní chybu voličů Strany práce. Například předseda opoziční světské strany Šinui Josef Lapid je přesvědčen, že Perec je sociální demagog, který svou stranu zavede až na extrémní levý kraj. Podle něj je jeho zvolení největším otřesem v izraelské politice od roku 1977, kdy volby vyhrál Likud Menachema Begina, a připravil tak Stranu práce o vůdčí pozici v čele státu, kterou zastávala 29 let od jeho vzniku.

V Izraeli se s nástupem Amira Perece do čela Strany práce rýsuje zásadní politická změna. Perec je výrazně levicově zaměřený. Proslavil se jako ohnivý bojovník za pracující masy a charizmatický vůdce obrovských stávek na protest proti plánovaným sociálním škrtům v rozpočtu bývalého ministra financí Binjamina Netanjahua loni na podzim - stávek, které podle ekonomů způsobily izraelskému hospodářství nesmírné ztráty. Je zastáncem rozsáhlých ústupků Palestincům s cílem vyhlášení jejich samostatného státu a uzavření mírové smlouvy, podporuje menšiny, přistěhovalce a sociální stát, požaduje rozsáhlé finanční prostředky na boj proti chudobě a je bezvýhradným obdivovatelem zavražděného premiéra Jicchaka Rabina. Hned po svém zvolení u jeho hrobu přísahal, že bude pokračovat v jeho díle, aby dovedl Izrael a Palestince k míru. K Perecovým prvním krokům bude podle jeho vlastních slov patřit odchod Strany práce z vlády Ariela Šarona. Tu do kabinetu vloni přivedl Šimon Peres, aby premiérovi pomohl prosadit odsun z pásma Gazy poté, co jej odmítla podpořit část členů jeho vlastní strany.

Šimon Peres se už ve svých 82 letech ideologií tolik nezabývá a s Arielem Šaronem si rozumí. Šaron ho v lednu udělal vicepremiérem a jejich spolupráce přispěla ke zdárnému završení evakuace židovských osad. Chtěli spolu vládu dovést až k řádným volbám za rok v listopadu. Ty se však zřejmě v tomto termínu neuskuteční, protože s Perecovým nástupem podstatně vzrostla pravděpodobnost předčasných voleb.

Premiér Šaron, který se už rok a půl potýká se vzpourou ve své straně Likud, utrpěl v pondělí další z četných porážek, když šestnáct ze 40 poslanců jeho strany odmítlo hlasovat pro nové ministry v jeho vládě. Šaron prohlásil, že Likud je nyní definitivně rozštěpen na dvě frakce, a začalo se hovořit o jeho odchodu z této strany, kterou před lety sám založil. Média dokonce přinesla zprávu, že Šaron chce založit stranu novou, která se má jmenovat Ejn li erec acheret, neboli Nemám jinou zemi, což je titul staré populární sionistické písně. I když jeho úřad později tuto informaci popřel s tím, že Šaron nad Likudem ještě nezlomil hůl, o jeho úmyslu založit novou stranu se mluvit nepřestalo, a spekuluje se dokonce o účasti Šimona Perese. Existují i odhady, že by taková strana s Šaronem a Peresem mohla získat značnou podporu voličů.

Pokud nový předseda Strany práce Amir Perec vystoupí z koalice a nebude vládu nadále podporovat, nebude už mít Šaron v parlamentu potřebnou většinu a předčasné volby budou nevyhnutelné. Perec chce s Šaronem už v neděli jednat o předčasných volbách - pokud neuspěje, chce v Knesetu získat potřebnou většinu a vyjádřit vládě nedůvěru, jak řekl hned po svém zvolení. Už příští týden má parlament projednávat rozpočet na příští rok a netřeba dodávat, že Amir Perec jej nehodlá podpořit.

autor: gzb