Ivan Štern: Zemřel Rudolf Kučera, spoluzakladatel polistopadové politologie
Odešla jedna z nejchytřejších, nepronikavějších a nejvzdělanějších hlav českého národa, docent Rudolf Kučera.
Jeho intelektuální erudici provázela neuvěřitelná houževnatost při prosazování a provozování věcí, po kterých sice nebyla hromadná poptávka, ale které byly pro duchovní zdraví národa nesmírně důležité.
Rudolf Kučera: Mýty české mediální scény
Existuje u nás několik novinářů, kteří vytrvale šíří dva mýty. Jeden z nich obsahuje tvrzení, že Václav Klaus se s pomocí Miloše Zemana vrátí do politiky, patrně jako předseda vlády. Druhý pak, že se u nás schyluje k vytvoření poloprezidentského systému. Nevím, co dotyčné vede k těmto akcím, co tím sledují, ale nakonec to není až tak podstatné, důležitější je, aby se tím veřejnost nenechala zbytečně ovlivnit.
Mám na mysli především jím redigovaný a jím vydávaný časopis Střední Evropa. Udržel ho při životě více než úctyhodných 30 let, tedy až do dne nečekaného skonu.
Revue Střední Evropa zejména v 90. letech, kdy vládla nutkavá potřeba šířit politickou vzdělanost a politickou kulturu, sehrála jedinečnou úlohu. Českému čtenáři pravidelně přinášela myšlenky významných zahraničních autorů, často v předstihu, než si jich dokázal všimnout akademický mainstream, a otevřela prostor pro autory, tehdy neznámé, nyní patřící mezi českou vzdělaneckou elitu.
Rudolf Kučera vydával také knížky. Jako nakladatel objevoval ve své době neznámé, o několik let později i jeho zásluhou uznávané a hojně citované autory. Za všechny tu stojí vyjmenovat dnes významné české historiky Antonína Klimka a Františka Stellnera.
Nenáviděl podfuky
Rudolf Kučera: Demokratická politika má svá pravidla, které není radno měnit
V poslední době se u nás objevují jako houby po dešti úvahy o změně politického systému směrem k poloprezidentskému systému nebo k přímé demokracii. Všechny tyto směry mají jedno společné: využívají silného poklesu oblíbenosti politických stran a chtějí přivodit vážné a nebezpečné politické změny.
Byl přesvědčeným Evropanem. Zřídil a dodnes vedl českou odbočku Panevropy. Vydal stěžejní publikaci zakladatele panevropského hnutí Richarda Coudenhove-Kalergi z roku 1923, v níž dnešní student problematiky evropské integrace najde řadu inspirativních kapitol.
Sjednocená Evropa pro Rudolfa Kučeru nebyla možná bez vzájemného poznání a případného smíření. Tak jako Winston Churchill v roce 1946 – mimochodem pod vlivem Coudehove-Kalergi – vyzval Francouze a Němce ke smíření, o podobné smíření mezi sudetskými Němci a Čechy usiloval už před rokem 1989 Rudolf Kučera.
Rudolf Kučera: Německá dominance v Evropě může být všem ku prospěchu
Z evropských zemí prošlo všemi krizemi nejlépe Německo. Hospodářsky je na tom čím dál lépe, ale současně to vzbuzuje nejrůznější obavy. Mají různou podobu, jejímž společným jmenovatelem je strach ze stále rostoucí dominance Německa ve všech oblastech. Málokdo si přitom klade otázku, co je příčinou této dominance.
Ne náhodou pro poučení českého čtenáře jako první vydal český překlad knihy Cesta Evropy do Postupimi od Wenzela Jaksche, posledního poválečného předsedy sudetoněmecké sociální demokracie.
S Rudolfem Kučerou mě seznámil můj redakční kolega v Českém rozhlase a fejetonista Karel Moudrý. Spolupráce mezi mnou a Rudolfem Kučerou získávala stále širší záběr. V Českém rozhlase vedl řadu cyklů věnovaných kritickým otázkám demokracie a evropské integrace. Byly to jedny z nejlepších pořadů svého druhu.
Nezapomenutelnými se staly i jeho rozhlasové sobotní úvahy nad otázkami, jimž současná Evropa čelí. Škoda, že tato řada byla před lety násilně přerušena.
Rudolf Kučera byl hrdý a sebevědomý člověk. Jednoznačně svůj. Nikdy se nikoho o nic neprosil a nikdy na sobě nenechal štípat dříví. Na lidech oceňoval upřímnost, poctivost a spolehlivost. Nenáviděl jakékoli podfuky. Považoval je za nejhrubší formu ponižování člověka.
Lidé jako on bez ohledu na věk vždycky odcházejí předčasně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.