Ivan Štern: Zasloužený pád Andrey Nahlesové
Předsedkyně německé sociální demokracie Andrea Nahlesová se zřekla všech svých funkcí. Může za to dvojciferný propad v evropských volbách.
S názorem, že za volební porážku nenese plně odpovědnost, nesouhlasím. I když se předsedkyní strany stala teprve před třinácti měsíci, své straně, byť v dobré víře, škodila posledních nejméně patnáct let.
Robert Schuster: Německá sociální demokracie ve volném pádu
Historicky nejstarší politická strana v Německu, sociální demokracie, neprožívá zrovna úspěšné období.
Poprvé jsem ji zaznamenal, když v roce 2005 ona a její názorově blízcí soudruzi propadli panice z revolty východoněmeckých postkomunistů. Na ulicích Magdeburku a Lipska davy popletených lidí halasně odmítaly modernizaci sociálního státu známou jako Agenda 2010.
Pohrobci Honeckerovi, vedení zběhlým sociálním demokratem Oskarem Lafontainem volali „Wir sind das Volk!“, „My jsme národ!“, původně protikomunistické heslo z listopadu 1989, nyní namířené proti sociální demokracii.
Kancléř Gerhard Schröder, autor reformy, řešil krizi útěkem dopředu. Vyvolal předčasné volby a prohrál jen o vlásek. Panikařící levicoví radikálové, vedeni Andreou Nahlesovou tu svůj díl viny nepochybně nesou.
Strana šla do vlády
Ivan Štern: Stále stejná písnička Andrey Nahlesové a její sociální demokracie
Německá veřejnost se zájmem očekávala, s čím přijdou sociální demokraté v reakci na nedávné volební neúspěchy v Bavorsku a v Hesensku.
Výsledek voleb přesto nabídl všechny myslitelné důvody, proč se zklidnit. Andreu Nahlesovou ale neuklidnil. Hned po volbách vyvolala vzpouru proti předsedovi strany, Franzi Münteferingovi, politickému dvojčeti kancléře Schrödera. Zatímco Schröder útok Nahlesové jakž takž ustál, Müntefering souboj s Andreou odpískal.
Pozorovatel by býval mohl mít za to, když se Andrea Nahlesová zbavila v průběhu jednoho roku dvou předsedů strany, Schrödera a Münteferinga, že sama bude aspirovat na jejich místo. A oběma pánům ukáže, jak se dělá správná levicová a sociálně vnímavá politika. Byl by se ale přepočítal.
Nahlesová odvahu nést odpovědnost za předchozí vnitrostranické revolty v sobě nenašla. Agenda 2010 osiřela jen zdánlivě. Konkurenční křesťanská demokracie ji tichou cestou začala uskutečňovat a bodovat díky ní nejen u vlastních voličů.
Robert Schuster: Německé eurovolby aneb Poslední varování pro sociální demokraty
Nejvyšší představitelé obou vládních stran v Německu, křesťanských a sociálních demokratů, si už téměř zvykli na to, že volby jakéhokoli druhu pro ně zpravidla nekončí úspěchem.
V předposlední vládě Angely Merkelové dostala Nahlesová jako ministryně práce příležitost předvést tu pravou sociální politiku. Nic nepředvedla!
Naději na obrat ve straně představoval před dvěma lety Martin Schulz, zkušený evropský politik a dobrý sociální demokrat. Musel ale ve volbách do Spolkového sněmu strpět další neúspěch, a proto razil jako medicínu pobyt v opozičních lavicích, pokud se strana měla politicky usebrat a pokusit se u svých voličů získat si zpět ztracenou důvěru.
Stalo se nakonec to, co Schulz považoval za variantu vůbec nejhorší. Strana šla do vlády. Schulz se poroučel a Andrea Nahlesová si konečně splnila sen.
Je zřejmé, že příběh to není nepodobný příběhu naší sociální demokracie. Rozdíl tu přece jeden je: Naši spíš než hádat, kdo stranu případně po Hamáčkovi nově povede, by měli uzavírat sázky o to, kdo jako poslední zaklapne víko od její rakve.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
