Ivan Štern: Stále stejná písnička Andrey Nahlesové a její sociální demokracie

Dozvěděla se, alespoň podle předsedkyně strany Andrey Nahlesové, že za neúspěchy může poslední sociálně demokratický kancléř Gerhard Schröder. Zlo, kvůli kterému sociální demokraté už 16 let prohrávají volby, se jmenuje Hartz IV. Jde o Schröderovu reformu, jíž si Německo poradilo s nezaměstnaností.

Robert Schuster: Němečtí sociální demokraté odvrátili předčasné volby. Prozatím

• Upravit
• Smazat

Němečtí sociální demokraté rozhodli, že půjdou znovu do vlády vedené křesťanskou demokratkou Angelou Merkelovou. Přesněji to byly dvě třetiny jejich členů, kteří se zúčastnili vnitrostranického referenda.

Radikálně levicoví sociální demokraté vystrašení zpanikařenou a bouřící se veřejností proti zaváděné reformě, vyvolali před 16 lety pod vedením téže Andrey Nahlesové vnitrostranický převrat. Schröder měl zmizet z čela strany. On je ale předešel. Nechal se nahradit Franzem Münteferringem a sám už jen jako kancléř pokračoval v prosazování reformy.

Veřejné vzedmutí protireformní nálady, tvrzené navíc bývalým předsedou sociální demokracie a upřímným Schröderovým nepřítelem, Oskarem Lafontainem, přinutila kancléře, aby „úprkem vpřed“, jak se v té době říkalo, přiměl spolkový sněm vypsat předčasné volby.

Nebýt rozvratu ve straně, způsobeného radikály, jejž sociálně demokratická veřejnost vnímala úkorně, mohla sociální demokracie volby klidně vyhrát. Od vítězství ji v roce 2005 dělil pouhopouhý vlásek.

Řeka, která je vyschlá

Reforma byla ale na světě a začala přinášet plody. Těžit z nich a těšit se s nimi mohla až Angela Merkelová. Hrozivý nárůst nezaměstnanosti počínalo Německo zvládat. Zoufale předlužené finanční zdroje sociální pomoci začaly naopak vykazovat přebytek.

Robert Schuster: Je stoprocentní podpora u německých sociálních demokratů polibkem smrti?

• Upravit
• Smazat

Němečtí sociální demokraté procházejí v současné době největší krizí svých novodobých dějin. Po loňském nevalném volebním výsledku jim v průzkumech dál klesají preference a nebezpečně se blíží patnáctí procentům.

A klíčový princip nově pojaté sociální péče „pomůžeme ti, aby sis nakonec na nohy pomohl sám“ se začal vyplácet oběma stranám. Pomáhajícím i postiženým.

Důvody, proč dnes Andrea Nahlesová posedle trvá na odstranění Hartz IV, jsou nicotné. Pokuty za nedostavení se na agenturu práce či příliš velké sociální odvody, má-li nezaměstnaný částečný přivýdělek, bylo přece možné po celých 16 let a stále ještě lze drobnými úpravami v zákoně změnit.

Nahlesová záměnou za Hartz IV nabízí alternativu. Bezpodmínečně zajištěnou sociální péči. Ta však osrdím veřejnosti pohnout nemusí. Koncept, jenž je založen na zaručeném příjmu pro lidi bez práce, odmítají dokonce i odbory. Poukazují na to, že stále platí, pokud se má člověk seberealizovat, měl by tak činit hlavně na trhu práce.

Ivan Štern |foto: Vendula Kosíková

A tak sociální demokraty školí dnes úspěšní zelení. Hartz IV také nemusí. Nesouhlasí s tím, aby pomoc v nezaměstnanosti byla zúžena jen na hledání si jakékoli práce. Nabízejí, aby nezaměstnanému byl agenturou práce zpracován individuální plán rekvalifikace. Otevře si tak možnost uplatnit se na trhu s dostatečně dlouhou perspektivou. Dokonce i jako podnikatel.

Jen Andrea Nahlesová tvrdohlavě leze do stále stejné řeky. Ta není nejen už jiná. Ona je navíc vyschlá.