Ivan Štern: Za sociální systém ručí kapitalismus

Autobusová doprava v Berlíně
Autobusová doprava v Berlíně

Nad pojednáním publicisty Daniela Goffarta mohou Němci přemýšlet o pozvolném konci střední třídy. Její zánik způsobí osudové rozevření sociálních nůžek.

S ním zmizí i zbytky kdysi tak úspěšného německého hospodářského zázraku z poloviny minulého století. Zásluhu na něm měl i stát. Držel v patrnosti sociální rozměr kapitalismu.

Lidem, kteří z jakéhokoli důvodu nebyli s to si sami obstarat živobytí, poskytoval příjem z veřejných zdrojů a jeho výší jim zaručoval důstojný život. Z  ekonomického pohledu tak významně přispíval k udržení značné části koupěschopné poptávky.

Hrozbu zániku střední třídy Daniel Goffart spojuje s digitalizací průmyslu. Chcete-li: s robotizací. Zmizí spousta pracovních příležitosti, i když některé nově vzniknou. Otázkou ale zůstává: Budou dobře, anebo naopak zle placené? Půjde přece hlavně o práci ve službách.

Goffart uvádí příklad řidičů linkových autobusů. V Německu jich je přes milion. O práci přijdou dříve nebo později díky robotizovaným vozidlům. Kolik z nich se asi tak uchytí jako dobře placení programátoři?

Udržitelná hromadná výroba

Připočteme-li k tomu obecný pokles porodnosti a stárnutí obyvatelstva, je podle Goffarta akutně ohrožován dosud jakž takž fungující sociální systém. Jeho možnosti se zatím odvíjejí od počtu zaměstnaných lidí. S poklesem zaměstnanosti a patrně i příjmové hladiny se dá očekávat, že jeho možnosti se budou limitně blížit nule.

Goffart navrhuje nevázat platby sociálnímu systému na počet zaměstnaných lidí ve firmě, ale na objem jejích tržeb. Pro ně stanovit odpovídající procento podobně jako kdysi u daně z obratu. Nad Goffartovým nápadem se nejspíš budou nejvíce ošívat liberálové. Neprávem.

Kapitalismus je s to přežít jen díky trvale udržitelné hromadné výrobě. Těžko jí ale dosáhne bez trvale udržitelné výše hromadné spotřeby. Digitalizace průmyslu však zapůsobí protisměrně. Majitelé plně robotizovaných provozů se sice budou moci pyšnit dosahovanou produktivitou práce, nicméně stále obtížněji budou hledat vhodné kupce pro své výrobky či služby.

Lidé, závislí na příjmu z veřejných zdrojů, instituce, z nich výlučně žijící, přitom budou tvořit stále významnější a početnější segment poptávky. Jde jen o to, aby byla koupěschopná.

Ivan Štern

Je v zájmu kapitalismu, pokud se chce trvale udržet, aby kromě investic do vlastních technologií nedopustil živoření všech těch, kteří jsou závislí na veřejných zdrojích. Postará-li se o ně, postará se i o vlastní přežití. 

Autor je publicista