Ivan Štern: Posilování východní části výmarského trojúhelníku
Podstata výmarského trojúhelníku – propojení Francie, Německa a Polska –, tkví od jeho zrodu v možnosti vzájemné výměny postojů, vedoucích k bližšímu porozumění mezi sjednocujícím se Západem s dosud civilizačně vykolejeným východem Evropy.
Od počátku takzvaného návratu do Evropy bylo zřejmé, že nebude jednoduché, aby lidé Západu rozuměli dokonale lidem z Východu, a naopak, a to díky nestejné, často protichůdné historické zkušenosti.
Čtěte také
Navíc jsme tehdy, lidé Východu, žili naivně v přesvědčení, že ze Západu k nám přicházejí samí dobrodějové, zatímco my z Východu se musíme nejprve, chceme-li být salonfähig, řádně zcivilizovat.
Vedle motoru německo-francouzského – ženoucího vpřed evropskou integraci, jak už předpokládal v roce 1946 Winston Churchill –, měl tak výmarský trojúhelník sloužit jako motor pomocný a nabízet možnost snadnějšího vklouzávání východoevropských zemí do západních společenství.
První zakolísání: 2005
První „trojúhelníkovo zakolísání“ nastalo bezprostředně po prvním volebním vítězství strany Právo a spravedlnost v roce 2005. Konzervativní vláda bratrů Kaczynských více než k Evropě, k níž vzhlížela s nedůvěrou, se přichylovala ke Spojeným státům, majíc za to, že jde o spolehlivějšího spojence, než jakého představují evropské demokracie.
Čtěte také
Aniž by opustila tradiční nepřátelství vůči Rusku, opřela se i do sousedního Německa, požadujíc po něm nápravu válečných škod, způsobených za druhé války, a vyčíslených do astronomické výše.
Angela Merkelová požadavek vyslovený Lechem Kaczynským, tehdy prezidentem Polska, rázně odmítla, ve výmarském trojúhelníku to hlasitě zaskřípalo a zdálo se, že toto nadějné spojení skončí dřív, než pořádně začalo.
Nedávná návštěva kancléře Olafa Scholze ve Varšavě přináší naději jeho restartu. Scholz nabídl premiéru Donaldu Tuskovi výrazné posílení vzájemných vztahů v oblasti obrany proti možné ruské agresi.
Přislíbil tak nejen přímou vojenskou účast Němců na východním obranném valu, ale i významné posílení polského zbrojního průmyslu díky kapitálové účasti německé firmy Rheinmetall.
I když zvyšování budoucí bezpečnosti Polska, a tudíž i Evropy, píše bavorský list Süddeutsche Zeitung, je výrazem poučení z minulosti, stejně tak poučením z minulosti by měla být německá snaha Polákům nabídnout odpovídající odškodnění za válečné zločiny. Jinak vztahy obou zemí by se sotva staly upřímnými a poctivými.
Ačkoli opoziční Právo a spravedlnost podsouvá Tuskovi netečnost k otázce nápravy škod, spíš podrobení se Němcům, samo odškodnění, a nemusí být tak bombastické, jak žádá Kaczynski, může nabýt obojaké povahy. Stát se tmelem budoucí spolupráce, anebo její trhlinou.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
