Ivan Štern: Nepříjemné počtení ve Stiglitzově studii

Studie tvrdí, že současný nástup politického populismu a bezbřehé demagogie má hlubší příčiny, než byla jen uprchlická vlna. Daleko podstatnější roli hraje nedotaženost a polovičatost podoby dnešní evropské integrace a její zarputilé trvání na mantrách neoliberalismu.

Thomas Kulidakis: Ekonomická krize v Řecku a evropské volby

Hospodářská krize v Řecku hýbe evropskou politikou už celé jedno desetiletí.

Konkurenční svobodný trh člověk aby pohledal, a to navzdory dosavadnímu úsilí o jeho deregulaci. Ta naopak překvapivě zrodila monstrum, jež se sice jako trh tváří, ale ve skutečnosti jím vládnou nadnárodní korporace a národní státy jen bezmocně přihlíží.

Finanční kapitál se zcela odpoutal od reálné ekonomiky. Říká si finanční průmysl a generuje ohromné zisky z ničeho. Dokonale zvládl umění své ztráty socializovat na vrub veřejných výdajů a zisky pro změnu dovedně privatizuje.

Částečně by bývala odpomohla daň z finančních transakcí. O její nezavedení v Evropě se svého času zasloužil dnes neblaze proslulý David Cameron. Prý by byla poškodila britskou ekonomiku. Pravda: víc než 30 procent britského hrubého domácího produktu tvoří finanční spekulace. Obava, že se finančníci odstěhují mimo Evropu, mohla být na místě.

Podpora výzkumu a vzdělávání

Nezavedení daně studie přesto považuje za osudovou chybu. Jejím smyslem je co nejvíce bránit finančním investorům spekulovat s penězi, které buď nemají, anebo které ani neexistují, a beztrestně tak nafukovat dluhovou bublinu. Mělo je jednoduše zabolet, že mají zaplatit daň skutečnými penězi z částky, která zpravidla existuje jen zdánlivě.

Petr Holub: Na obzoru horší ekonomické časy? 

Odehrávají se věci, které se už v tuzemském hospodářském životě dlouho nestaly. Inflace opět vyrostla přes 2,5 procenta a odborníci prorokují, že nás proto ještě v létě čeká další zvýšení základní sazby České národní banky. A předpovídají tento krok přesto, že banka svou sazbu zvýšila na dlouho nevídané jedno procento teprve nedávno v červnu. S tím jsou spojeny další pozoruhodné události.

Studie pochybuje, zda vzhledem k udržení soudržnosti mezi evropskými národy je opravdu tak důležité „rajtovat“ na otázkách zadlužení a inflace a zcela pomíjet problémy nezaměstnanosti a setrvalého rozevírání sociálních nůžek.

Na příkladu Řecka nebo Španělska ukazuje, že se obě země sice jakž takž dostaly díky drastickým škrtům z dluhové pasti. Pomohly ale francouzským a německým bankám a bezmála připravily o budoucnost vlastní mladou generaci, stiženou nezaměstnaností. Mantra, že se dluhy mají platit, neplatí, pokud zároveň neplatí, že věřitel nese odpovědnost za to, komu půjčuje.

Dynamiku ekonomik zatěžují nedostatečně rozložené investice. Je hezké je utápět v betonu mostů a dálnic, o budoucnosti ale rozhoduje míra podpory základního výzkumu a vzdělávání. Dávno na to přišly třebas Jižní Korea nebo Japonsko.

Ivan Štern |foto:Vendula Kosíková

Sečteno a podtrženo: Výsledkem evropských polovičatostí je prohlubující se sociální nerovnost a atomizace společnosti, spojená s rozpadem její soudržnosti. Bohatí sice bohatnou, počet chudých či pohybujících se na hranici chudoby vzrůstá.

Populisté tak přicházejí bezmála k hotovému. Stačí jen zvolat, že demokracie je luxus pro bohaté a unie hračkou pro elity, a lid se za nimi povalí jak za píšťalkou Dykova krysaře.