Ivan Štern: Hrubnutí švédského politického jazyka
Předsedkyně švédské strany Centrum Anna-Karin Hattová opustila svůj předsednický post s odůvodněním, že nehodlá nadále sdílet atmosféru nenávisti a záštiplnosti, jež obě čím dál silněji zaplavují švédskou politickou scénu. Opuštěním předsednictví strany, kterou autoři umisťují do politického středu a která se vyznačuje ekologicko-liberálním zaměřením, dala najevo, že ani její mateřské straně se hrubnutí politického jazyka nevyhnulo.
Hrubosti v politické komunikaci začaly ovládat i středové, systémové strany nejspíš proto, že se domnívají, že se tak svým jazykem rádoby chlapáckým lépe přiblíží lidu a uberou tak vítr z plachet extremistům, pro něž hrubé výrazivo je doslova poznávacím znakem. Ti takto středovými stranami konfrontováni, přidávají na síle svých hrubostí a často zacházejí až za hranu únosnosti.
Jen naiva by se domníval, že politický jazyk se musí pohybovat na úrovni hodné pro společenský salón, a přehlíží tak, že jistá nadsázka, mající výraz v určité expresivnosti do politiky prostě patří. To se však netýká jazyka, pro nějž Anna-Karin Hattová na protest proti němu opustila dosud jí zastávané předsednictví.
Čtěte také
Jazyk, který nakonec pod vlivem emocí, lhostejno, zda skutečných anebo jen hraných v rámci scénáře public relations, překročí určitou únosnou míru a vyvolá jisté zděšení alespoň u části společnosti, jeho autoři omlouvají tvrzením, že šlo pouze o nadsázku a o jistou formu humoru.
Taková zdůvodnění silně připomínají podobné výmluvy, za něž se skrývá český poslanec Filip Turek (za Motoristy sobě), když obhajuje či lépe zlehčuje své některé skandální výroky. V obou případech výmluva, že šlo o humor, o svérázný, až černý humor zpravidla neobstojí už jen proto, že inkriminované výroky v sobě neobsahují sebemenší zrnko vtipu.
Nadsázka humorně míněná, například v podobě politické satiry, může opravdu překročit míru tak zvané slušnosti ale jen za předpokladu, že je vtipná. Hrubost se ale v zásadě s vtipností míjí. Byla by navíc, vydává-li se za humor, směšná, kdyby nešlo o tak vážnou věc.
Tak autoři rádoby vtipných politických výroků víc připomínají zaryté skalní fanoušky během utkání svých fotbalových klubů, jak uvádí švédský list Göteborgs Posten. Jazyk zde užitý samu politiku tak proměňuje v setrvalý konflikt kmenových fandů a zcela z politického dialogu, pokud ještě o politický dialog jde, vytěsňuje to, co by mělo být meritem politiky: totiž řešení otázek veřejných a sociálních.
Pro rezignaci Anny-Karin Hattové lze mít porozumění. Pro příčiny jejího kroku však rozhodně ne.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
