Ivan Štern: Dvojí řeč hlasovacího lístku
Za počátek pádu komunismu lze označit 4. červen 1989. Ten den v Polsku jako v první komunistické zemi proběhly svobodné volby do horní komory parlamentu, do senátu.
Opoziční Solidarita ze sta mandátů získala 99. Letos, kdy od voleb uběhlo přesně 30 let, v Gdaňsku, v rodišti rozhodující protikomunistické síly Solidarita, proběhla v Evropském centru velká sláva za účasti tří polských prezidentů Walesy, Kwaśniewského a Komorowského.
Josef Mlejnek jr.: Třicet let od průlomových polských voleb
„Byl to šok, zemětřesení. Jasně a pádně jsem si najednou uvědomil, že výsledky znamenají nejen nutnost podělit se o vládu, ale i urychlení procesu, který může vést velmi daleko.“
Zvláštní na oslavě tohoto i pro nás důležitého výročí bylo, že chyběl kdokoli ze současné vlády. Prezident Duda poslal alespoň pozdravné poselství. Znovu se ukázalo, jak je současná polská společnost nesmiřitelně rozštěpená.
Důvodem, proč vláda nepovažuje letošní výročí pádu komunismu za hodné mimořádné pozornosti, je její přesvědčení, že ve skutečnosti k pádu komunismu nedošlo a že „komouši“, jak se následovníkům od Kulatého stolu říká, jen převlékli kabát a škodili dál. Tudíž 4. června není co slavit.
„Komuna“ padla teprve dokončením konzervativní revoluce v roce 2015. Tehdy strana Jaroslawa Kaczyńského podruhé vyhrála volby natolik výrazně, že se mohla z vládních lavic pustit destrukce, jak ona sama říká reformy, stávajícího uspořádání státu, zejména pak státu právního.
Bez prolití kapky krve
Neslyšela proto, jak si první nekomunistický prezident Lech Walesa pochvaloval, že v dnešní politice dominuje Jaroslaw Kaczyński. Podle něho klasický diktátor. Co mu nejde pod nos, ničí. Čím hůře postupuje, prohlásil, tím jeho samotného nutí hledat o to promyšlenější řešení. Zdůraznil ale: nebýt roku 1989, není ani Kaczyński.
Luboš Palata: Eurovolby jako středoevropské zrcadlo. V Polsku naznačí osud tamní demokracie
Volby do Evropského parlamentu, které už ve čtvrtek začínají ve dvou prvních zemích Evropské unie, jsou důležité vždy jak z celoevropského, tak i z národního hlediska.
Alexander Kwaśniewski připomněl, že on osobně u Kulatého stolu se nacházel na straně, která opovrhovala hodnotami, o něž se naopak opírá svobodná společnost. Osobně této proměně je velmi rád. Současnému prezidentovi vzkázal, že psaná poselství sice mohou být perlami, ale tou pravou se stanou, až když autor stane před posluchači a sám je přečte.
Bronislaw Komorowski ocenil, že komunismus byl poražen bez prolití kapky krve. Mírovou zbraní, na niž sázeli i staří sociální demokraté, hlasovacím lístkem. Polákům, podle něho, vzdor všem možným přešlapům v minulém třicetiletí, se dnes žije nesrovnatelně lépe.
Zazněla tu nepochybně spousta libozvučných slov. Setkávala se u publika podobně naladěného s nadšeným přijetím. Škoda jen, a to není problém jen polských demokratů, ale demokratů v Evropě obecně, tu nezaznělo slovíčko, které by přece jen chytilo za srdce i ty, kteří, cítíce se odstaveni na vedlejší kolej, volí většinově Kaczyńského.
Slova, slova, slova, řekl princ Hamlet. Měl dodat: Počkejte, až na podzim opět promluví hlasovací lístek!
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
