Ivan Štern: Bude se v Kosovu opakovat rok 1938?

10. leden 2023

Nynější situace na kosovsko-srbské hranici silně připomíná poměry na česko-německé hranici v roce 1938. Tenkrát Evropa totálně selhala. Samozřejmě až po tom, co celých dvacet let ve věci selhávala pražská vláda. 

Čtěte také

Odmítala požadavek práva na sebeurčení, formulovaný už koncem roku 1918 nejsilnějším sudetoněmeckým politickým seskupením, sociálními demokraty. Trvala totiž na zcela zcestné myšlence, že právo na sebeurčení má právo jen národ státotvorný. Jím sudetští Němci údajně nebyli.

Podobně zcestně se o rok později vyjádřil ministr pro slovenské otázky, Slovák Vavro Šrobár, k otázce slovenské autonomie. Ani Slováci na právo na sebeurčení nemají prý právo. Nejsou státotvorným národem. Stávají se jím teprve jako součást československého národa. Přispěl tak k osudovému česko-slovenskému odcizení.

Varovaní před Německem

Němcům pražští politici opakovaně vzkazovali, pokud si chtějí užít práva národa na sebeurčení, ať se vystěhují do Německa. Stanou se součástí národa státotvorného a mohou se sebeurčit. V Československu se měli spokojit s tím, že jsou pouhou národnostní menšinou.

Čtěte také

Vláda se obávala, že by se sebrali a spolu s dosaženou autonomií odešli do Německa a že by si na památku vzali i kus Československa. Zda šlo o reálné riziko je sporné. Nesporné je jen to, že sudetští Němci se radou z Prahy neřídili, neodešli do Německa, aby se stali součástí státotvorného národa, ale do Československa v roce 1938 vtáhli hitlerovské Německo. Přitom před takovým osudem už v listopadu 1918 české politiky prozíravě varoval německý sociální demokrat Karel Kautský.

Autonomie nebude posledním krokem

Do jisté míry chápu, že kosovská vláda v Prištině není nakloněna myšlence jít mitrovickým Srbům, vzhlížejícím spíš k Bělehradu vstříc a nabídnout jim politickou autonomii, i když se to jeví jako nejrozumnější řešení dnešního sporu. Mohla by tak poměry zklidnit. Nechuť vyjít svým Srbům naproti je jistě diktována i obavou, že autonomie nebude jejich posledním krokem, ale naváže na něj připojení k sousednímu Srbsku.

Ivan Štern

Nyní je na tahu Evropská unie. Pokud nedokáže kosovsko-srbský patový konflikt vypořádat ke spokojenosti obou sporných stran a selže podobně, jako už Evropa selhala v roce 1938, není od věci očekávat, podobně jako v roce 1938 sudetský problém vyřešil Hitler, že kosovský problém vyřeší srbský prezident Vučič, maje krytá záda putinovským Ruskem. Ne proto, že by Rusové nějak zvlášť Vučiče milovali, ale proto, že dobře vědí, chtějí-li Unii co nejvíce škodit a trvale ji rozkládat, že si musí udržet i vliv na onom příslovečném sudu prachu, jímž Balkán odnepaměti sluje.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

autor: Ivan Štern
Spustit audio