Ivan Hoffman: Dobrý den
Na procházkách lesem mám rád moment, kdy se míjíme s protijdoucími turisty. V deseti případech z deseti se naše pohledy potkají a popřejeme si dobrý den. Zřejmě to je tradice, možná to patří k turistickému bontonu, podobně jako prý na sebe vodáci volají ahoj. Přijde mi ovšem, že vodáci se na rozdíl od nás, turistů, zřídka míjejí. Vesměs plují po proudu, takže příležitostí k pozdravu asi bude hlavně předjíždění, kdy má někdo naspěch.
Výjimkou ze zdravení s neznámými lidmi je u nás tradiční silvestrovský výšlap na Brdo, což je rozhledna, ze které je pěkný výhled na hrad Buchlov.
Čtěte také
Jakmile se z jednotlivých turistů stane turistické procesí, hlava přepne do městského modu, ve kterém se cizí pozdraví, jenom když od sebe něco potřebují. Třeba ukázat cestu. Zajímavé je, že ve městě hlava nikdy nepřepne do turistického modu. Cizí se nepozdraví, ani když jsou sami dva v tramvaji anebo na prázdné ulici.
Kdo v lese nezdraví, jsou cyklisté. Nebude v tom ale nic osobního. Když se řítí z kopce, nestihli by to, a když se s jazykem na vestě plouží do kopce, nemají na zdravení pomyšlení.
Lesní chodci a turistický handicap
Čtěte také
Stává se ale, že cyklista stihne poděkovat, když před ním připneme psy na vodítka a uklidíme se z cesty. I to je hezké, neboť takové prosté „děkuji“ předpokládá vystoupit z cyklistické bubliny, za jízdy se na moment stát ze sportovce turistou. Jen škoda, že cyklista je pryč, než turista stihne odpovědět „není zač, rádo se stalo…“
Proč o tom mluvím? Pozdravit neznámého je krokem do neznáma. Nemusí odpovědět. To by pak byl trapas, jako když se nepřijme podaná ruka. Je tu riziko, že se v chodu světa něco pokazí. Že vznikne trhlina v čase, zavadí o sebe planety, anebo se o nás otře antihmota.
Člověk, který se otevře jinému člověku, vždy riskuje odmítnutí. Přesto zdravíme a odpovídáme na pozdrav. V jedné diskusi o zdravení to jistý turista vysvětlil tím, že jsme stejně postižení. Na tom, že nás, lesní chodce, sbližuje turistický handicap, něco bude. Jak jinak vysvětlit, že spolu cizí lidé sdílejí dobrý den?
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
