Itálie se obrací zády k Evropské unii. Další státy jí můžou následovat, předvídá ekonomka

Autorka uvádí, že program italské vlády je postavený na odporu vůči celé Evropské unii. Dva měsíce od voleb je nicméně těžké přesně odhadnout, do jaké míry koaliční kabinet přetaví předvolební rétoriku do konkrétní politiky. I tak je prý ale možné říct, že se jedná o protievropské tažení, jehož dopady na evropský blok se projevují už nyní.

Koalice Hnutí pěti hvězd a Ligy je první otevřeně protiunijní vláda, která se dostala k moci v jednom ze zakladatelských členských států evropského bloku, připomíná ekonomka, která v minulosti zastávala post ředitelky analytického oddělení Evropské centrální banky (ECB).

Salviniho rétorika „je často rasistická a štvavá“, píše Reichlinová. Politikovi ale dává za pravdu v jeho argumentaci, že uprchlická krize vyžaduje kolektivní řešení|foto: Fotobanka Profimedia

Radikalismus stávajícího italského kabinetu je v jejích očích částečně reakcí na katastrofální výkon italského hospodářství za poslední dvě desetiletí. Postoje blízké étosu současných italských vládních stran, mířící proti zažitým politickým a ekonomickým pořádkům, ale nacházejí živnou půdu i v evropských zemích, kterým se ekonomicky daří lépe.

Itálie by tedy vůbec nemusela být výjimkou. Naopak, může se jednat o předzvěst budoucího vývoje v řadě dalších unijních států.

Rasistická a štvavá

Řím po volbách neváhal, a zaujal tvrdou linii k nelegálnímu přistěhovalectví. Ministr vnitra Salvini podrobil Evropskou unii kritice, že jeho vlast v této oblasti opustila a nechala ji čelit migraci osamocenou.

Salviniho rétorika „je často rasistická a štvavá“, píše Reichlinová. Politikovi ale dává za pravdu v jeho argumentaci, že uprchlická krize vyžaduje kolektivní řešení. „Očividné selhání“ Evropské unie v otázce nelegální migrace totiž skutečně nahrává všem kritikům integračního projektu.

Itálie zbytek Unie ohledně migrace provokuje. Zároveň tím ale nutí státy takzvaného unijního „jádra“, aby začaly řešení migrační otázky diskutovat. Jenže životaschopný, na spolupráci členských zemí založený postoj je, zdá se, stále v nedohlednu.

Dochází tak k vývoji, který nahrává vládám sympatizujícím se Salviniho postoji. Italská profesorka ekonomie očekává, že budou pokračovat v jednostranné politice, až nakonec ohrozí volný pohyb osob v rámci schengenského systému. To sice nemusí být nutně cílem kabinetu v Římě, ale svými činy k takovému vyústění napomáhá, tvrdí komentář.

Hrozí ekonomická krize

Za nebezpečné pro Evropskou unii považuje také ekonomické plány italské vlády. Ta chce zavést zákony, které zvrátí některé z reforem trhu práce, zavedené bývalou středolevou vládou expremiéra Mattea Renziho. V konečném důsledku by navrhovaná opatření mohla vést ke ztížení pozice těch italských společností, jež by chtěly propustit některé své zaměstnance.

Napovídá to analýza italského Národního ústavu sociálního zabezpečení. Jeho pracovníci došli k závěru, že plánovaná opatření italské vlády povedou ke zvýšení nezaměstnanosti a budou mít negativní dopad na státní rozpočet.

Italský kabinet odpověděl hrozbou, že vyhodí šéfa této státní instituce. S takovou možností však Reichlinová ostře nesouhlasí a zásadní kritice podrobuje i další plány italské vlády v oblasti hospodářství. Tvrdí, že mohou na Apeninském poloostrově spustit ekonomickou krizi. Nelíbí se jí plán na zavedení garantovaného příjmu, návrh důchodové reformy a zvažované snižování daní.

Proti integraci

Domácí politika italské vlády může mít dalekosáhlé dopady na celou Evropskou unii. Autorka článku předpokládá, že Řím zaujme konfrontační postoj k Unii při každé příležitosti. Tak jako tomu je v případě migrace.

Italská Liga sílí a její šéf slibuje euroskeptický blok pro celou Evropu

• Upravit
• Smazat

Italský ministr vnitra a šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini hodlá nedávný volební triumf zúročit ve vytvoření nového celoevropského nacionalistického bloku.

Římské provokování totiž nachází ohlas také u jiných vlád, především u maďarské a polské. Politické reprezentace v Budapešti a Varšavě bedlivě a učenlivě sledují, jak je účinné házet odpovědnost za domácí chyby na Brusel, všímá si Reichlinová.

Výsledkem může být společná strategie pro blížící se volby do Evropského parlamentu. Jejich vítězové následně mohou požadovat rozvolnění evropské integrace. Určitým paradoxem je situace, kdy vůdci Hnutí pěti hvězd a Ligy sice nepožadují odchod z eurozóny, a už vůbec ne z Evropské unie, jejich domácí kroky však mohou poškodit samotné základy integračního projektu.

Italská ekonomka proto vyzývá Evropskou unii k mobilizaci, aby tak zabránila svému pozvolenému rozpadu. Jakékoliv roztříštění nebo oslabení společných pravidel totiž pravděpodobně povede k jejímu zániku. To platí především pro eurozónu, uzavírá Reichlinová svůj komentář na serveru Project Syndicate.