Migraci omezila už minulá italská vláda, požadavky populistů jsou bláboly, tvrdí novinář Houska

9. červenec 2018
Matteo Salvini

Italský premiér Giuseppe Conte sice souhlasil se závěry nedávného summitu o migraci, teď ale jeho vláda deklaruje, že nechce přijmout už vůbec žádné migranty a požaduje, aby si ostatní unijní země přebíraly lidi zachráněné ve Středozemním moři.

„Jsou to povinné kvóty nikoli na druhou, ale krát tisíc,“ přibližuje redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska. Týkaly by se totiž nejen oprávněných žadatelů o azyl, ale i ekonomických migrantů, kterých je naprostá většina.

K požadavku italského ministra vnitra Mattea Salviniho je ale Houska skeptický: „Nemá naprosto žádnou šanci. Proti tak dalekosáhlému přerozdělování migrantů budou nejen státy visegrádské čtyřky, ale i státy, které nemají problém přijmout pár tisíc skutečných uprchlíků. Nesouhlasilo by ani Německo,“ zdůrazňuje.

Představa, že Evropa do půl roku vyhostí 500 tisíc lidí, kteří nemají nárok na azyl, je mylná. Tenhle problém tu s námi bude roky.
Ondřej Houska

Houska připouští, že Itálie byla v minulých letech cílem velké většiny žadatelů o azyl, počty migrantů ale rapidně klesly už za minulé vlády. „Počet příchozích je dnes o 96 procent nižší, než byl na vrcholu migrační krize v roce 2015,“ upozorňuje někdejší zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu.

Nejsilnější strana

Salvini, který je zároveň lídrem populistické Ligy, hodlá uzavřít přístavy pro lodě nevládních organizací, které ve Středozemním moři zachraňují migranty. A přináší mu to politické body.

„Podle průzkumů je Liga nejpopulárnější stranou, volilo by ji lehce přes 30 procent Italů. Jak to ale známe od jiných populistů, zatím to jsou hlavně slova. Salvini těží z kroků, které udělala předchozí vláda,“ připomíná Houska opatření jeho předchůdce ve funkci Marca Minnitiho.

Část z toho, co Salvini říká, není nijak extrémní. Naopak je to naprosto přijatelné i pro ostatní země Unie, a to další snížení už tak nízkých počtů lidí přicházejících do Evropy.
Ondřej Houska

Bláboly populistů

Britský list Financial Times se domnívá, že populistické a nacionalistické strany mají šanci uspět v příštích volbách do Evropského parlamentu. Co je ale vlastně spojuje?

Italská Liga sílí a její šéf slibuje euroskeptický blok pro celou Evropu

Předseda italské strany Lega Nord (Liga Severu) Matteo Salvini

Italský ministr vnitra a šéf krajně pravicové Ligy Matteo Salvini hodlá nedávný volební triumf zúročit ve vytvoření nového celoevropského nacionalistického bloku.

„V rétorické rovině je spojuje odpor k Bruselu a že členské státy Unie nejsou plně suverénní. Kritik by na to asi odpověděl, že chcete-li v dnešním světě být plně suverénním, musíte se stát Severní Koreou,“ glosuje Houska.

Strany spojuje i boj proti migraci, jenže populisté v Německu chtějí problém migrace odhodit na Řecko a Itálii, s čímž by ale jejich tamní kolegové těžko souhlasili. Spojují je tak spíše vágní fráze a postoje, ale v konkrétních věcech se velmi liší.

Podle Housky si navíc populisté často protiřečí, například když požadují návrat kompetencí národním vládám a zároveň chtějí, aby Unie chránila evropské hranice. To je ale právě v kompetenci národních vlád. „Jsou to prostě – omlouvám se za to slovo – bláboly,“ uzavírá.