Istanbulská úmluva vytváří nevraživost mezi ženami a muži, říká Nováková z KDU-ČSL. Systém musí k obětem přistupovat citlivěji, míní Urbanová ze STAN

21. červen 2023

Česká republika je jednou z posledních zemí Evropy, která doposud neratifikovala Istanbulskou úmluvu. Dokument o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí schválila vláda a nyní zamíří do Poslanecké sněmovny. Kritici argumentují, že potřebná opatření proti násilí může vláda přijímat i bez úmluvy. Podle jejích zastánců by zajistila citlivější přístup systému k obětem a vedla ke zlepšení situace žen.

Čtěte také

Radan Šafařík, ředitel odboru rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády, tvrdí, že Istanbulská úmluva zajistí trvalý závazek vůči potírání sexuálního násilí. „Vláda nebude moci přestat financovat azylové domy, poskytovat bezplatné linky či školit policii,“ vysvětluje.

Úmluva by měla vést ke zlepšení situace žen. V zemích, kde je zavedena, dochází k povinnému školení soudců, vzniku speciálních týmů policie, zvyšování financování dostupných služeb pro oběti a celkovému zlepšování systému pomoci obětem domácího sexuálního násilí.

Istanbulská úmluva byla poslána k ratifikaci do Poslanecké sněmovny, vládní strany se ale na jejím přijetí neshodnou.

Návrat zpět do představy závislosti ženy na muži

Podle poslankyně za KDU-ČSL Niny Novákové potřebujeme více poradenských služeb a vynikající péči pro oběti násilí. Dokument se prý prezentuje jako prevence násilí na ženách a „předem dává odpověď na to, proč muži toto násilí páchají. V preambuli píše, že to mají muži jaksi v sobě, je to strukturální a dokazují si tím moc.“ Takové konkrétní tvrzení se však v úmluvě nenachází.

Čtěte také

„Vrací nás zpět do představy závislosti ženy na muži. Vycházím z toho, že rovnost mužů a žen náš stát uznává a tato úmluva vytváří určitou nevraživost mezi nimi. Je to způsobeno definicemi genderově podmíněného násilí a genderu. Muž se chová k ženě nevhodně, protože je žena, a nepřipouští se, že to může být z důvodu, že něco špatně udělala. Definice genderu opomíjí biologický základ vnějších projevů, které společnost přisuzuje mužům a ženám. Je tam přeceňována výchova,“ dodává.

Podle ní způsobila úmluva v zemích, kde je přijatá, navýšení nahlášených počtů násilí, nikoliv jeho pokles.

Aby byl systém připraven zareagovat

„Musíme rozlišit legislativní rovinu, ve které se fakticky zákony nezmění, a rovinu systémovou, jelikož systém není dostatečně citlivý vůči obětem násilí. To vzniká tam, kde je nepoměr ve vztahu, kdy jeden partner má nad druhým moc – při takové nerovnováze může vzniknout zárodek násilí,“ popisuje poslankyně za STAN Barbora Urbanová, která s ratifikací souhlasí.

Úmluva mluví o tom, že při vzniku násilí musí být systém připraven zareagovat a řeší, na jakém základě vzniká genderově podmíněné násilí. Jde o to, aby systém přistupoval k obětem citlivě. Dokument vysvětluje, co se v násilném vztahu děje – je jedno, jestli je viníkem muž nebo žena. Například policisté nemusí pochopit, proč oběť ze vztahu neodešla dříve,“ uvádí.

Poslechněte si celý pořad v audiozáznamu. Ptá se Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš _Matoška , vsvo
Spustit audio

Související