Islámská konference a Idomeneo

9. říjen 2006

Koncem září se v Berlíně konala první část islámské konference, svolaná představiteli německých muslimů, za účasti spolkového ministra vnitra Wolfganga Schäuble. Pokračovat má v počátkem listopadu v Norimberku. V obou případech jde o první kroky akcí naplánovaných pro příští dva roky. Na jejich konci, pokud všechno půjde dobře, by se měl zrodit moderní, nově pojatý německý islám.

Němečtí muslimové, kterých v celé Spolkové republice žije bezmála 3 a půl miliónu, chtějí touto cestou najít způsob, jak se sžít s většinovou společností. Úkolů, které před nimi stojí, je víc než dost. Vyřešit zdánlivě nevinný problém islámských dívek, které podléhají stejně jako ostatní německé děti povinné výuce plavání. Přesvědčit německé muslimy, že i je zavazuje základní uspořádání německé liberální demokracie. Najít způsob, jak rozrušit a zabránit vzniku etnických ghett. Jak systematicky zvyšovat úroveň vzdělání muslimských přistěhovalců, a umocnit tak jejich šance na trhu práce.

Nedávná islámská konference však obnažila ještě jeden problém, nijak nevýznamný. Ukázalo se, že organizace, které mají reprezentovat německé muslimy -představují jen jejich zlomek. Nejsilnější z nich, DITIB, která zastupuje 870 muslimských obcí, sdružených kolem mešit, dohromady tedy 130 tisíc německých muslimů, je navíc ve skutečnosti prodlouženou rukou turecké vlády, jí financovanou a dokonce jí se zpovídající.

Co německé muslimské organizace vyžadují především? Být uznány jako subjekty veřejného práva se statutem, srovnatelným s postavením církví. Spolkový ministr vnitra proti tomu v zásadě není. "Islám," řekl na konferenci Wolfgang Schäuble, "představuje část Německa, část Evropy, je součástí naší budoucnosti." Podle něj je potřeba vůči všeobecnému podezřívání muslimů rázně vystupovat stejně, jako oni se musí bezvýhradně přihlásit k evropskému svobodomyslnému uspořádání hodnot. Je to právě křesťanstvím utvářený pořádek, který podle spolkového ministra vytváří daleko nejvíce prostoru i pro ostatní řády.

Walid Nakšanbandi, účastník konference napsal pro Die WELT: "My, němečtí muslimové musíme zvládnout ve zdejší zemi navázat dialog s křesťany a Židy. Právě nyní pro to existují ideální předpoklady. Zvěst, na kterou jsme po desetiletí žádostivě čekali, se nakonec objevila. Poprvé německý ministr vnitra, křesťanský demokrat k tomu, pronesl v parlamentě nádhernou větu: Muslimové jsou v Německu vítáni. Nejsou žádnou skupinou cizinců, ale součástí naší společnosti.

Sám si ale klade otázky namířené mezi německé muslimy: Týkají se jejich postoje k terorismu, k právům žen, k násilí uvnitř rodin, respektu k jiným vírám, ke křesťanství, judaismu především, a v neposlední řadě i ke svobodě slova. Všechny tyto, ale i další otázky musejí být nepřeslechnutelně podle Nakšanbadiho zodpovězeny.

Svobody slova se týkala i událost, která se souhrou okolností současně odehrála v berlínské opeře. Z repertoáru byla stažena Mozartova opera Idomeneo. Důvodem byla obava z reakce muslimů na scénu, kde krétský král Idomeneo klade na židli postupně uťaté hlavy Poseidona, Ježíše, Budhy a Mohameda. Porovnává zároveň jejich myšlenky a učení.

O jejím stažení z bezpečnostních důvodů rozhodla intendantka opery Kirsten Harms. Setkala se s kritikou nejen ze strany médií, ale i ze strany politiků. Přitom ale s nějakou jejich výraznější podporou počítat nemohla. Dokonale to předvedl a nad rozhodnutím si umyl ruce sociálně demokratický senátor Ehrhart Körting, zodpovědný v Berlíně za vnitřní záležitosti. "Možná to bylo špatné rozhodnutí," nechal se slyšet, "bylo učiněno bez předchozí důkladné debaty nad bezpečnostními aspekty././ Nicméně lépe více, než-li méně. Určitě si kvůli tomu nebudu sypat popel na hlavu."

A tak debata nad islámem v Německu obnažuje i krizi liberální demokracie. Ta netkví v tom, že by chyběly nějaké hodnoty. Těch je víc než dost. Jen se politikům vytratilo z povědomí, co mají vlastně na liberálním právním státě obhajovat. A tak je jen dobře, že se účastníci islámské konference jednomyslně dohodli, že operu Idomeneo ještě před stažením navštíví a navštívili.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: ern
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.