Íránci oslavují atom, svět neví, co dělat

Pokud Ahmadínedžád jen neblafuje (což nelze zcela vyloučit), pak jeho země vyrobila svůj první obohacený uran v primitivním, nebo jeho slovy "laboratorním" měřítku, s použitím 164 centrifug, přičemž na výrobu hlavic nebo provoz reaktoru by jich potřeboval tisíce. Už koncem roku prý ale bude vyrábět obohacený uran s využitím 3000 centrifug. Tento kvalitní materiál bude údajně využívat jen pro mírové účely.

Ahmadínedžád pronesl svůj projev s obrovskou pompou. Rozhodně není běžné, aby úspěch skupiny vědců ohlašoval prezident, ani aby tak činil ve svatém městě, v televizním přenosu a za přítomnosti vysokých vojenských a církevních představitelů, volajících Allahu kabar a mávajících pěstmi ve vzduchu. Zatímco lidé v ulicích Teheránu jeho zprávu ve středu oslavovali jako nějaký svátek, s plakáty "Máme na to právo" a podobně, šéfové diplomacií zemí Rady bezpečnosti dávali jeden po druhém najevo různě odstupňované znepokojení.

Situaci v Íránu má 28. dubna projednávat Rada bezpečnosti OSN. V nejbližších hodinách do země přiletí předseda Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej - zatímco původně měl jeho tým zkoumat, zda se Írán navzdory pokynům Rady bezpečnosti nepokouší obohacený uran vyrobit, nyní, po triumfálním oznámení prezidenta, se bude zřejmě snažit přimět ještě Írán k ústupkům. Během středy se opakovaně potvrdilo, že to bude těžké, ne-li nemožné: různí íránští představitelé vzkazovali, že jaderný program není možné zastavit. Přesto někteří komentátoři světových listů a zpravodajové z Íránu upozornili, že právě pompa, jaká doprovázela Ahmadínedžádovo prohlášení, by mohla signalizovat ochotu Íránu k ústupkům.

Je otázka, co může Západ udělat, když se jich nedočká. V této věci, jak známo, nejsou členové Rady bezpečnosti zajedno. Spojené státy a Evropa volají po zavedení sankcí, Rusko a Čína to dosud odmítaly. Rusko se pokoušelo jednat s Íránem separátně v naději, že zajistí dohodu, avšak Teherán jeho návrhy ignoroval. Naposledy ve středu řekl jakýsi nejmenovaný íránský představitel agentuře Reuters, že jaderný program je jako vodopád: když jednou vytryskl, nelze ho prý už zastavit. To je poměrně ponižující pro ruskou diplomacii, která v honbě za dohodou s Íránem neváhala ohrozit zbytek svých dobrých vztahů se Spojenými státy, které ji tlačily k přísnějšímu stanovisku vůči Íránu.

Kupříkladu americký senátor John McCain, jeden z možných prezidentských kandidátů republikánské strany do příštích voleb, vyzval prezidenta BUshe, aby bojkotoval summit G8 v Petrohradu, jehož hostitelem má být Vladimir Putin v červenci. McCain je vůbec aktivním zastáncem ostrého postupu vůči Teheránu. Minulý týden kupříkladu navrhl rezoluci vyzývající FIFA, aby zakázala Íránu start na mistrovství světa ve fotale. Je ironií osudu, že Írán, jehož prezident popírá holocaust, má svůj první zápas sehrát v Norimberku, říká senátor McCain a tvrdí, že vyřazení Íránu, který fotbal miluje, by mohlo v zemi rozpoutat diskusi o tom, zda je rétorika režimu opravdu v zájmu jeho lidu.

Nevraživost amerického Kongresu vůči Rusku kvůli jeho váhavému postoji k Íránu roste. Vůdce republikánské většiny Bill Frist sice není tak radikální jako McCain a podporuje plnou účast Spojených států na summitu G8 v Petrohradu, ale i on při nedávných jednáních v Moskvě upozornil partnery na známou věc, že Spojené státy mohou zkomplikovat vstup Ruska do Světové obchodní organizace. Rusko usiluje o členství už 13 let a USA jsou posledním velkým obchodním partnerem, s nímž ještě neuzavřelo příslušné dohody. to je v tuto chvíli nejsilnější zbraní Bushovy administrativy, ale také Kongresu, který musí před ruským vstupem zrušit některá legislativní opatření z dob Studené války. Je ovšem otázkou, zda má Západ v ruce nějaké nástroje i vůči Číně.