Íránci cvičí, Američané mluví

Cvičení Velký Prorok se koná po páté, ale zatím se vždy odehrálo v létě. Tentokrát manévry začaly s několikaměsíčním předstihem. Je zřejmé, že jde o reakci na horšící se situaci v oblasti, totiž rostoucí napětí mezi Západem a Íránem kvůli jeho jadernému programu. Cvičení probíhá v oblasti Hormúzského průlivu, tedy úžiny mezi Íránem a Arabským poloostrovem, kterou podle různých údajů prochází dvacet až čtyřicet procent světové produkce ropy. Írán dal už vícekrát najevo, že bude-li napaden, zablokuje úžinu a způsobí ropnou krizi v celém světě.

Za pozornost jistě stojí, že nejde o cvičení regulérní armády, ale Revolučních gard, tedy s armádou souběžné struktury, vybudované během 80. let a dnes podřízené přímo nejvyšším duchovním. Vojáci a námořníci jiných států, kteří se v oblasti pohybují, se shodují na tom, že Revoluční gardy operující v Perském zálivu jsou i ve srovnání s regulérním íránským námořnictvem velmi nevyzpytatelné a z každého setkání s nimi se může vyvinout konflikt.

Revoluční gardy jsou však více než jen druhá íránská armáda. Jde o semknutou organizaci, která dnes pronikla do nejvyšších politických kruhů, a zejména přímo nebo nepřímo ovládá větší část íránského hospodářství, včetně stavebnictví, energetického sektoru a také jaderných zařízení, která se nyní pravděpodobně snaží vyvinout atomovou zbraň.

Cvičení se odehrává v době, kdy s americká administrativa snaží získat na svou stranu důležité spojence ve prospěch uvalení čtvrté sady sankcí, které by Irán přiměly, aby opustil vojenský jaderný program, o kterém se většina světa domnívá, že je hlavním cílem současného nukleárního výzkumu v Íránu. Jde především o to získat Rusko a Čínu jako stélé členy Rady bezpečnosti, ale také alespoň část nestálých členů. Zatímco íránský prezident během několika dní odjíždí na návštěvu Ugandy jakožto nestálého člena Rady, britští diplomaté sondují možnosti západu v bývalých koloniích, jako je nejen Uganda, ale i Nigérie.

Podle některých kritických hlasů tyto kroky k ničemu nepřispějí. Dokonce se dá usoudit na základě rozdílných výroků nejrůznějších představitelů, že existuje roztržka mezi Bílým domem, a čím dál netrpělivějším Pentagonem ohledně dalšího postupu. Odborníci z ministerstva obrany se kloní k tomu, aby případný útok na íránská jaderná zařízení byl stále jednou z reálných možností. Před několika dny se tak do médií dostala zpráva, že na základnu na pacifickém ostrově Diego García americká armáda přesunula nejnovější druh bomb určených k ničení podzemních bunkrů. Tyto pumy jsou schopny proniknout desítkami metrů betonu než vybuchnou.

Britský list The Times uvádí, že podle nejmenovaného bývalého vysokého činitele ministerstva obrany dokonce Američané vhodný čas na zásah proti Íránu už propásli. Podle tohoto muže Obama vysílal Íránu mylné signály, měnil rozhodnutí o podobně sankcí, a ani po patnácti měsících jeho prezidentství se nedá říci, že by měl ve vztahu vůči Iránu konkrétní úspěch. Či spíše naopak – zrovna tento týden Teherán oznámil že vybuduje novou továrnu na obohacování uranu.

Během uplynulých týdnů tedy mohli čtenáři amerických novin číst celou řadu výroků různých představitelů Bílého domu, ministerstva obrany a armády o dalším americkém postupu, které si vzájemně protiřečily. Celkový obrázek však působí dojmem, že prezident Obama se stále spoléhá na účinek takzvaných „chytrých sankcí“, které by zasáhly íránský energetický sektor a Revoluční gardy, které jsou dnes hlavními vládci Íránu a z exportu ropy profitují.

Shodu okolností podobný hlas zazněl právě nyní, a to překvapivě od skupiny evropských intelektuálů a politiků, a to z obou stran politického spektra. Tato skupina chce vyzvat Evropskou unii, aby zařadila Revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Mezi skupinou německých, francouzských, nizozemských, švédských, španělských, italských a britských osobností byla i Elfriede Jellineková, rakouská spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny za literaturu. Ta uvedla, že Evropská unie jako nejvýznamnější obchodní partner Íránu má výjimečnou možnost věci ovlivnit. Unie má prý proto zodpovědnost za to, zda se podaří uvalit na íránský režim bolestivé sankce, které zpomalí íránskou cestu za jadernou zbraní, ale také pomůže ochránit lidská práva íránských občanů. Dokonce i vedení německé strany FDP vypracovalo stanovisko, kterým účastníky víkendového sjezdu strany vyzývá, aby podpořili zařazení Revolučních gard mezi teroristické organizace – s nimiž by významné evropské firmy, z velké části německé, nemohly dělat dobré obchody.

V těchto hodinách však zatím vrcholí cvičení Velký prorok, během kterého budou nasazeny stovky válečných lodí křižujících Hormúzský průliv. Mezi nimi bude i zbrusu nový super-rychlý člun zvaný Mahdí – tedy Skrytý imám, který se vrátí na konci času. Snad to nebude příliš brzy.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.