Inkové mohli ovládat amalgamaci zlata

V roce 1532 zajali španělští konkvistadoři inckého vládce Atawalpu a jako výkupné požadovali ohromné množství zlata. Inkové je měli - každý den z hor přicházely další a další lamy s nákladem zlatých předmětů, které Španělé tavili a zlato posílali do Evropy. Otázkou je, jestli tak enormní množství zlata mohli Inkové získávat jenom rýžováním zlata a sbíráním nugetů. Někteří vědci se domnívají, že Inkové museli ovládat amalgamaci zlata - tedy metodu, kterou podle obecného přesvědčení na americký kontinent přivezli španělští dobyvatelé. Amalgamaci znali Římané, ale až do 12. století nebyla v Evropě příliš rozšířená.

Při amalgamaci se rozemletá zlatonosná hornina smíchá se rtutí, která se se zlatem slučuje na amalgám. Z něj se po odpaření rtuti získá téměř čisté zlato. Tým geologů a archeologů zkoumal zlaté předměty, které Inkové vyrobili ještě před příchodem kolonizátorů. Výsledky chemické analýzy ukázaly, že zlaté sošky a další předměty obsahují rezidua rtuti ve stejném množství, jaké se nachází v modernějších zlatých výrobcích. Autoři studie jsou proto přesvědčeni o tom, že Inkové amalgamaci ovládali celá staletí předtím, než se metoda rozšířila po Evropě.

Machu Picchu|foto: licence Public Domain (eng), Allard Schmidt

Podle článku na stránkách Science NOW s tím jiní odborníci příliš nesouhlasí. Poukazují na to, že většina analyzovaných předmětů pochází z hrobek vládnoucí třídy a není možné zcela přesně určit jejich původ. Upozorňují také na to, že stopy rtuti mohou pocházet z barviva rumělky, která se vyráběla ze sloučenin rtuti.