Inkové mohli ovládat amalgamaci zlata

22. říjen 2009

Metodu amalgamace zlata měli do Jižní Ameriky přivézt španělští dobyvatelé. Podle nové studie ale existuje i možnost, že ji předkolumbovské civilizace znaly už dávno.

V roce 1532 zajali španělští konkvistadoři inckého vládce Atawalpu a jako výkupné požadovali ohromné množství zlata. Inkové je měli - každý den z hor přicházely další a další lamy s nákladem zlatých předmětů, které Španělé tavili a zlato posílali do Evropy. Otázkou je, jestli tak enormní množství zlata mohli Inkové získávat jenom rýžováním zlata a sbíráním nugetů. Někteří vědci se domnívají, že Inkové museli ovládat amalgamaci zlata - tedy metodu, kterou podle obecného přesvědčení na americký kontinent přivezli španělští dobyvatelé. Amalgamaci znali Římané, ale až do 12. století nebyla v Evropě příliš rozšířená.

Při amalgamaci se rozemletá zlatonosná hornina smíchá se rtutí, která se se zlatem slučuje na amalgám. Z něj se po odpaření rtuti získá téměř čisté zlato. Tým geologů a archeologů zkoumal zlaté předměty, které Inkové vyrobili ještě před příchodem kolonizátorů. Výsledky chemické analýzy ukázaly, že zlaté sošky a další předměty obsahují rezidua rtuti ve stejném množství, jaké se nachází v modernějších zlatých výrobcích. Autoři studie jsou proto přesvědčeni o tom, že Inkové amalgamaci ovládali celá staletí předtím, než se metoda rozšířila po Evropě.

Machu Picchu

Podle článku na stránkách Science NOW s tím jiní odborníci příliš nesouhlasí. Poukazují na to, že většina analyzovaných předmětů pochází z hrobek vládnoucí třídy a není možné zcela přesně určit jejich původ. Upozorňují také na to, že stopy rtuti mohou pocházet z barviva rumělky, která se vyráběla ze sloučenin rtuti.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.