Indie a migrace za vzděláním

6. září 2010
Sedmý světadíl

Současná Indie patří do svazku zemí, které jsou po ekonomické stránce stále silnější. Označují se BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a pro Indii je dnes díky tovární výrobě licenčního zboží velice důležité, že se k těmto zemím řadí.

Čím dál větší roli ale hraje také vzdělanost, především u indických technických pracovníků a inženýrů. Z hlediska národů a poměru na populaci mají totiž Indové nejvyšší procento technické inteligence.


Když se podíváme do historie, indická vzdělanost stála původně na znalosti náboženských véd, které se předávaly pouze orálně. Bráhmanští studenti se tak museli všechno učit zpaměti, i proto, aby jejich vědomosti zůstaly stále živé. Moderní studium sémantiky a logiky zjistilo, že právě védy svým systémem umožnují rozvoj matematických schopností. Bohatší, bráhmanské a vajšovské vrstvy posílaly své potomky z Britské Indie na anglické univerzity už v 19. století.

Logo

Díky těmto pevným vazbám žijí dnes na britských ostrovech už statisíce naturalizovaných Indů, kteří sem migrovali po vyhlášení nezávislosti roku 1947. Často pracují i na univerzitách a většinou se zabývají přírodními vědami. Spolu s Pákistánci mají vlastní čtvrti nejen v Londýně, provozují večerky a nebo organizují dovoz především textilních a ocelových výrobků. Statisíce Indů žijí taky v USA, mnozí z nich studují na školách jako Masachussets Institute of Technology a zabývají se hlavně oblastmi přírodních věd, matematikou a informatikou. Mnoho z nich potom pracuje v Sillicon Valley u San Francisca a v Seattlu, centrech vývoje nejmodernější elektroniky.

Díky angličtině se do Indie přesouvají i celosvětové informační služby skrze telefon, další telekomunikační služby a technologický servis. V této stále modernější společnosti ale zůstává také značný rozdíl mezi sociálními skupinami, tedy varnami a kastami. Bráhmani (6 % obyvatel) jsou stále určeni pro duchovní a rituální činnost, práci ve státních službách a zisk vyššího vzdělání. Mezi kšatriji (14 % obyvatel) jsou hlavně velcí obchodníci a vlastníci pozemků, jejichž děti mají často taky vysoké vzdělání. Střední a nižší vrstvy tvoří vaijšiové (52% obyvatel) s řemeslnickými a zemědělskými povoláními, kteří po celém světě migrují za prací nejčastěji. Podobné je to u nejnižší kasty, šúdrů (18 % obyvatel), kteří se živí nádenictvím, stejně jako párijové, kteří však stojí mimo kasty. Ze dvou posledně jmenovaných skupin se ale v poslední době stávají často křesťané. V Indii je totiž hodně seminářů, kde hlavně díky jezuitskému řádu získávají vzdělání nejen budoucí kněží katolické církve.

Moderní technika se v Indii často snoubí s 3 500 let starými tradicemi

Chudí Indové ale pracují hlavně v arabských ropných mocnostech jako těžební dělníci. Miliony jich žijí v Saúdské Arábii, Spojených arabských emirátech (Dubaj, Abú Dhabí), Kuvajtu nebo Ománu. Po zrušení otroctví v 19. a 20. století využívala Britská říše indické dělníky na plantážích vlastně po celém světě. Vysokého postavení se dnes dočkali třeba na Mauritiu, kde jsou mnohé textilní továrny, na Fidži, Guayaně, Surinamu nebo Trinidadu a Tobagu. Dodnes mají vlastní zemědělské oblasti, hlavně s čajem a kávou v Keni nebo v Malajsii. A například Mahátmá Gandhí svou kariéru začal prací pro indickou menšinu v dnešní JAR, kde dodnes žijí statisíce Indů.

V samotné Indii však i přes vzdělání určitých vrstev zůstává stále obrovská negramotnost, až 48 % obyvatel neumí číst a psát, což brzdí ekonomický rozvoj. Přitom dnes do Indie míří tisíce studentů z Evropy. V Indii dnes sice existuje dohromady přes 150 univerzit a pět tisíc středních škol, ale pro obyvatele, jejichž počet v srpnu 1999 přesáhl jednu miliardu, to zjevně nestačí.

Pro mnoho mladých Indů už je vzdělání na prvním místě

Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.

autor: David Ašenbryl
Spustit audio