Hyperloop bude ekonomicky nevýhodný, varují železničáři. Zkušební vůz už přesto svezl první pasažéry

10. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hyperloop od firmy Virgin Hyperloop, kterým se svezli první pasažéři

Pokusný systém potrubní dopravy Virgin Hyperloop amerického miliardáře Richarda Bransona svezl v nevadské poušti první cestující. Kritické hlasy ale namítají, že nápad není životaschopný.

Technologie hyperloopu se vyvíjí a proměňuje. Prvotní nápad, se kterým přišel vizionář a vynálezce Elon Musk v roce 2012, vypadal jako potrubní pošta ve velkém. V potrubí mezi městy se měly pohybovat kapsle s cestujícími poháněné tlakem vzduchu. Dál ale Musk původní nápad nerozvíjel a nechal volnou ruku dalším firmám.

Vozidlo Virgin Hyperloop je založeno na magnetické levitaci a pohybuje se v potrubí, kde je velmi nízký tlak vzduchu. Doprava by tak měla být energeticky úspornější a rychlejší. Prakticky totiž odpadá faktor tření a odporu vzduchu.

Čtěte také

Autoři Virgin Hyperloop uvádí, že vzduch v potrubí bude tak řídký jako ve výšce asi šedesát kilometrů nad mořem a vozidla snadno dosáhnou rychlosti přes 1200 kilometrů v hodině.

Během zkušební jízdy ale došlo jen na rychlost 170 kilometrů za hodinu. Zkušební trať je totiž dlouhá kolem půl kilometru a na takové dráze se vozidlo nestihne dostatečně rozjet. Je totiž potřeba znovu zabrzdit způsobem pro lidské tělo snesitelným.

Budoucí trať by měla být rozdělitelná na úseky tlakovými uzávěry a měla by mít nouzové východy pro případ poruchy. Pro udržování nízkého tlaku budou nutná výkonná čerpadla.

Žádné odbočky

Otázkou zůstává, zda nad deklarovanými výhodami celé infrastruktury ve výsledku nepřeváží složitost a nákladnost řešení. Například sdružení amerických podporovatelů železniční dopravy American Rail Club tvrdí, že hyperloop ztroskotá z čistě ekonomických důvodů. A podobně vyznívá analýza, kterou uveřejnila Evropská železniční agentura.

Projekty navíc počítají s kapslemi, které povezou jen několik desítek cestujících. Současná vysokorychlostní železnice nebo maglevy přitom mají podstatně delší vlaky řádově pro stovky nebo tisíce osob.

Další potíží je pak trasování. Při vysokých rychlostech musí dělat potrubní dráha mnohem mírnější oblouky a prakticky nemůže mít odbočky, výhybky nebo mezizastávky.

Poslechněte si celé vysvětlení, jak hyperloop funguje. Komentuje Martin Srb.

autoři: Martin Srb , Zuzana Marková
Spustit audio

Související