Hvězdy Eurovize chtějí obnovit pravoslavný kostel
V letošním ročníku písničkové soutěže Eurovize byl horkým favoritem soubor z ruské Udmurtie - Buranovské babičky. Tyto zpívající staré dámy nakonec při finále v Baku skončily druhé, ale to je o dnes již světový věhlas rozhodně nepřipravilo.
Když před dvěma lety vystoupily v ruském národním kole eurovizí písničkové soutěže, sál je vítal dlouhými ovacemi vestoje. Svébytnost a zároveň přirozenost projevu šesti babiček z dalekého Udmurtska, ležícího před západními svahy pohoří Ural, si získala všechny. Tyto venkovské paní ve vesměs požehnaném věku obnovují nejen pozapomenutý udmurtský folklór, ale zpívají i písně Beatles, Abby a dalších podobných kapel. To vše přeloženo do jejich ugrofinské mateřštiny, takže ve své půldruhamilionové republice, osídlené kromě Udmurtů také Rusy a Tatary, pečují i o zachování dnes již dosti raritního jazyka.
Píseň Předlouhá březová kůra, s níž Buranovské babičky prorazily na velké národní i mezinárodní popové scény, napsala před deseti lety zasloužilá členka tohoto komorního ženského sboru Jelizaveta Zabratovová, či prostě bába Líza. Bývala by jak do Moskvy, tak do Baku ráda jela taky, ale 84 je 84… Texty báby Lízy mluví o každodenním životě jejích krajanů, o čemž svědčí už jejich základní motivy: Jak vyrobit ze lnu pás? Jak doma nakrmit sedm hladových krků? Jak naučit orat mladou kobylku, která to ještě neumí?
O profesionální kariéře Buranovské babičky nikdy neuvažovaly, ba co víc, když je čas sázení brambor či žní, po žádných koncertech nejezdí. Původně si začaly zpívat stejně jako jejich prabáby v dobách, kdy ještě nebyl ani rozhlas, ani televize. A jak chtějí uplatnit peníze, které se v posledních letech své nečekaně úspěšné kariéry vydělaly. Mají velký sen – obnovit v rodném Buranovu pravoslavný chrám, který v roce 1939 z rozhodnutí Stalinových poskoků vyletěl do vzduchu. Přejme jim, ať se to podaří!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
