Hudbu složil, film natočil. Maďarský režisér ukazuje 60 let starou revoluci mladým
Prvního listopadu roku 1956 vyhlásilo Maďarsko neutralitu a vystoupení z Varšavské smlouvy. Maďaři se tehdy vzepřeli tvrdému stalinistickému režimu a odmítli být loutkou Moskvy. Nepovedlo se, za pár dní revoluci potlačily sovětské tanky.
Je tomu už 60 let a tehdejší události dnes mladým lidem nic moc neříkají. Jak jim ukázat, že je totalita špatná? Hudbou a filmem, odpovídají maďarští umělci. A tak vzniklo představení jménem Radio 56.
Kytarové riffy, bubny, kontrabas, rockové balady i chytlavé melodie popových songů zazpívaných maďarskými zpěváky o maďarské historii. Nápad, který se zrodil v hlavě Balázse Horvátha, skladatele, hudebníka a režiséra projektu Radio 56. „Spolu s bratrem jsme napsali 10 písní. Snažíme se oslovit mladší generaci, protože oni znají tyto umělce, zpěváky, líbí se jim tyhle rockové a populární songy. Je to moderní a reprezentativní cesta, jak ukázat mladým, co se stalo v roce 1956,“ popisuje Horváth.
Aby bylo představení poutavější, Balázs Horváth ho rozdělil na živý koncert a dokumentární film: „Natáčel jsem se sedmi lidmi, kteří byli součástí revoluce. Dnes už jsou to staří lidé. Ptal jsem se jich, co tehdy zažívali, jaké to je ve vězení, co je třeba k výrobě Molotovova koktejlu a jestli se cítí být součástí historie.“
Maďarsko bylo jednou z prvních zemí, které se vzepřely stalinistickému režimu. Lidé pořádali masové demonstrace, v ulicích bojovali se sovětskými tanky. To vše teď po 60 letech rezonuje na pódiu.
Zády k totalitě, čelem k demokracii
Minulost znovu ožívá v sále multifunkčního centra Bálna v Budapešti v rámci programu kulturního festivalu CAFe Budapešť. Ten spolufinancuje národní kulturní fond, město Budapešť a také ministerstvo lidských zdrojů. Politici mají podle Istvána Hegedüse ze sdružení Hungarian Europe Society často osobitý výklad událostí roku 1956. Zejména vláda.
„Připomíná jen revolucionáře na ulici, mluví o nich jako o dětech Budapešti z roku 1956. Samozřejmě, že byli důležitou součástí, ale vláda úplně opomíjí intelektuály, novináře a spisovatele, kteří ve skutečnosti stáli v čele revoluce. Myslí si, že to byli všechno komunisti, vůbec nerozlišuje. Je to bolestivé, protože tady komunisti věšeli komunisty. V osmapadesátém zabili vůdce povstání Imreho Nagye, komunistu, ale reformovaného. Sami víte, o čem mluvím.“
Hegedüs naráží na vykonstruované politické procesy v Československu v 50. letech. A Balázs Horváth přiznává, že Maďarsko je v názoru na dlouholetou komunistickou éru rozdělené: „Větší část ji ignoruje, ta menší přijímá věci tak, jak byly. Pro mě je projekt Radio 56 příležitostí, jak ukázat respekt lidem, kteří se revoluce účastnili. Lidé nepřemýšlí nad tím, jak snadno se mohou stát součástí historie.“
Stejně jako řada Maďarů před 60 lety. Tehdejší premiér a vůdčí postava povstání Imre Nagy má dnes na malé piazzettě mezi budovou Parlamentu a sovětským památníkem sochu. Stojí tu v brýlích a klobouku opřený o zábradlí zády k totalitě, tedy k památníku, a čelem k demokracii – Parlamentu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
