Hrozí v Chorvatsku povolební pat?

To v chorvatském parlamentu znamená 77 poslaneckých míst. Dosáhnout jí mohou za pomoci malých stran a poslanců národnostních menšin obě nejsilnější uskupení. A obě se také už pokoušejí spojence hledat.

Nynější složitá povolební situace je následkem selhání několika předvolebních předpokladů. Na straně sociálních demokratů to bylo následující. Kvůli osobním sporům mezi vůdci levice se nepodařilo vytvořit společný volební blok, který by zřejmě volby vyhrál. Došlo tak k nepříjemnému rozštěpení sil. Druhá věc se týká hlasování v zahraničí. Sociální demokraté totiž ve svém předvolebním programu požadovali, aby hlasovací právo měli jen ti Chorvati, kteří žijí v Chorvatsku, nebo tam alespoň platí daně. I z toho důvodu socialisté v zahraničí a především v Bosně, kde žije 400 000 Chorvatů, nekandidovali. A tak své hlasy bez boje v uvozovkách "darovali" vládní straně HDZ. Ta má nyní více o 5 hlasů než sociální demokraté a vytvoření parlamentní většiny by pro ní mělo být teoreticky snažší. I když podpora ze zahraničí nebyla tak silná, jak se předpokládalo.

Značnou roli mohou nyní hrát národnostní menšiny. Ty mohou představovat až osm hlasů. Největší boj tak bude právě o ně a také menší středové a na venkov orientované strany. Pro koho se rozhodnou, budeme vědět v příštích týdnech.

Jinak se pro Chorvatsko mnoho nemění. Obě hlavní strany deklarovaly jako nezpochybnitelnou prioritu integraci do euroatlantických struktur. Tedy vstup země do NATO a především do Evropské unie. I když se po nedávných signálech z Bruselu nezdá, že by se Chorvatsko mohlo stát členem Unie už počátkem roku 2009, což je přáním záhřebských politických špiček. Brusel kritizuje Chorvatsko za nedostatečný boj s korupcí a organizovaným zločinem, nebo pomalý postup při návratu uprchlíků z dob občanské války. Země by také měla podle Evropské unie ještě více podporovat nezávislost soudnictví. A také usilovat o řešení dlouhodobého a silně medializovaného problému vytyčení společné hranice se sousedním Slovinskem. To už v Evropské unii je. Země navíc bude jak známo od nového roku po 6 měsíců sedmadvacítce předsedat a jeho hlas může mít v otázce integrace států bývalé Jugoslávie ne nepodstatnou váhu. I když je šest měsíců asi příliš málo na to, aby se daly v té době vyřešit všechny přetrvávající problémy. A v souvislosti s výše zmíněným hraničním sporem už Lublaň pohrozila, že by mohla integraci jižního chorvatského souseda zablokovat.

Víkendové volby v Chorvatsku ukázaly to, že je tamní politická scéna stále více polarizována ve prospěch dvou nejsilnějších stran. HDZ a sociálních demokratů. Pro ty ostatní zbývá málo prostoru, i když tentokrát budou mít při koaličních jednáních značnou váhu. Povzbudivým výsledkem je i skutečnost, že se hlavní strany už nezabývaly tématy války a nedávné minulosti, ale spíše problémy hospodářskými jako v jiných demokratických zemích Evropy. Nikdo také nezpochybňoval regulérnost hlasování. A to všechno vyznívá pro Chorvatsko do budoucna slibně a pozitivně.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .