Hrozí Haradinajovi doživotí?

6. březen 2007

Byl listopad roku 2001. Stáli jsme před nenápadným domem v centru kosovské metropole Prištiny. Já, kolega novinář a místní albánská tlumočnice. Tvářila se nejistě a neustále se rozhlížela kolem sebe. Nevěděla, zda bude 200 marek, které jsme jí společně přislíbili za jeden den tlumočení, dostatečnou odměnou.

Šli jsme totiž udělat rozhovor s Hashimem Thačim, asi nejznámějším velitelem UČK- Kosovské osvobozenecké armády. Tehdy byl už ale předsedou vlastní politické strany. Vstoupili jsme do místnosti. Seděl tam asi 35 letý člověk, který nám potřásl rukou. Byl to Thači. Rozhovor nám ale nakonec překládal jeho tajemník. Zmíněná albánská dívka tváří tvář jednomu z nejmocnějších mužů Kosova se poněkud sesypala. Seděla v křesle a nebyla schopná slova. Druhý den práci pro nás odmítla.

0 3 roky později byly v Kosovu nové volby. Dvě nejsilnější politické strany se nedokázaly domluvit na funkci premiéra. Předsedou kosovské vlády se nakonec stal šéf třetí nejsilnější-Aliance pro budoucnost Kosova Ramuš Haradinaj. V pátek tomu budou dva roky, co z funkce odstoupil a odjel před haagský tribunál. Zda to bylo zcela dobrovolně, jak tvrdí kosovští Albánci můžeme jen spekulovat.

Zatímco několik tisíc Albánců v jeho rodné vesnici Glodžane demonstrovalo, podobně jako několik stovek jejich krajanů v Prištině za Haradinajovo osvobození, hlavní žalobkyně haagského tribunálu Carla del Ponteová jejich nadšení nesdílela.

Podle ní byl Haradinaj obyčejný gangster v uniformě, který v době války UČK se srbskou policií jako lokální velitel Kosovské osvobozenecké armády terorizoval nejen nealbánské obyvatelstvo, ale i všechny ty, kdo nesouhlasili s ozbrojeným odporem proti srbským jednotkám.

Jako velitel je zodpovědný za smrt minimálně čtyř desítek civilistů. Pokud by byl v Haagu společně se dvěma dalšími obviněnými shledán vinným, mohl by obdržet maximální trest-doživotí.

Jak se ale zdá, není to příliš pravděpodobné. Haradinaj je navzdory svému uvěznění považován stále za osobu, která má v Kosovu vliv. Až do počátku soudního procesu byl na svobodě a mohl vyvíjet politické aktivity. Dokonce se objevily spekulace, že by v případě jeho odsouzení hrozily v provincii, kde by bez přítomnosti 17 000 vojáků KFOR nebylo možné udržet ani současný mírně řečeno napjatý klid, nepokoje mezi obyvatelstvem. Je to sice spekulace, ale co kdyby.

V Haradinajově procesu mělo vypovídat původně 98 svědků. Několik desítek z nich ale už odmítlo vypovídat. Jak připomíná BBC, několik potenciálních svědků, kteří by mohli vypovídat proti Haradinajovi bylo v minulých letech zabito, nebo záhadně zmizeli. Posledním z nich byl Kujtim Beriša, který zahynul před několika měsíci při podezřelé autonehodě v černohorské Podgorici.

Vyhrožování svědkům by tak mohlo ohrozit proces už na počátku. Hlavní žalobkyně Carla del Ponteová podotkla, že ochrana svědků bude klíčovou otázkou procesu. Pokud by kvůli pocitu nebezpečí odmítla většina z nich vypovídat, zřejmě by musela žalobu stáhnout. Znovu se mi v této souvislosti vybaví nervový kolaps naší albánské tlumočnice tváří v tvář jinému vlivnému vůdci povstalců.

Haradinaj je nejvyšším velitelem UČK který se ocitl před haagským tribunálem. Jeho případ je specifický i tím, že se před soud pro válečné zločiny dostal jako předseda vlády. Haradinajovi odpůrci tvrdí, že žádný trest pro něj nebude dost vysoký. Jak ve své analýze, která vycházela ze zdrojů německé výzvědné služby BND, uvedl německý deník Berliner Zeitung, Haradinaj stojí v čele klanu několika desítek osob, které mají prsty v pašování zbraní a drog, obchodu s bílým masem a má obrovský vliv na činnost extrémistických skupin v Kosovu.

Proces přichází v nejméně vhodnou dobu. Jednání o budoucím statusu Kosova jsou na bodě mrazu. Albánci nechtějí slyšet o ničem jiném než nezávislosti a Srbové jí z pochopitelných důvodů odmítají. Plán na budoucí statut provincie, předložený Martim Ahtissarim nemá příliš velkou šanci na skutečný úspěch. Rusko bude plán, se kterým by nesouhlasilo Srbsko, v Radě bezpečnosti OSN vetovat. Jiné řešení není v dohlednu a všichni chtějí postupně své vojáky z provincie stahovat. Pro kosovské Albánce a jejich snahu o odtržení od Srbska zůstane Haradinaj navzdory tomu, že mezi jeho oběťmi je údajně i 19 Albánců, národním hrdinou. Konstatoval to i jeho nástupce v čele vlády Agim Čeku. Nutno ale připomenout, že i on byl v době kosovské války jedním z hlavních velitelů albánských povstalců z UČK.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.